Kmotr II

Mno druhej dil si bere z knizky jen cast o detstvi Vita a druha polovina deje uz neni podle knizky a to je ten problem. Zatimco casti s Vitem jsou naprosto bezchybny, jeho cesta k moci je proste dokonala a Robert De Niro se Marlonovi skoro vyrovna, tak cast o obchodech Michaela Corleona pusobi trochu zmatene. Casti z Vitem povazuju za jedny z nejlepsich scen ze vsech tri Kmotru. Sice na zaver do sebe zapadne i cast z Michaelem, ale ze zacatku jsem se v deji docela ztracel a misty jsem netusil kdo je kdo a co kdo chce a jelikoz jsem se nemohl stotoznit s postavama, obcas jsem se nudil, ale jen vyjimecne. Zachranuje to hlavne Al Pacino a John Cazale, ty nemaj chybu. Druhej dil uz je slabsi nez prvni, ale presto vybornej mafianskej film a dustojne pokracovani. (20.07.2006)

Nevadily mi vsuvky do minulosti ani velké party v italštině. Četla jsem román, věděla jsem o čem to je. Nesednul mi De Niro jako charismatický Vita Corleone - i když za to dostal Oskara. Sice fešák, ale velká rozporuplná osobnost ne. Nevadily mi rozdíly mezi románem a filmem, na to má autor právo a na scénáři se Puzo podílel. Dokonce jsem se ani nenudila. Přesto jde pro mne o velice přeceňovaný film. Je sice dobrý, ale není vynikající. Když k tomu přiberu i jedičku, chyběly mi osobní příběhy Sonnyho, Lucy, Connie, dokonce i samotného Vita - všechno to šlo jak na běžícím pásu, hodně děje, málo vykresené charaktery. Pro mě to nešlo dost do hloubky. (15.07.2014)

Povedlo se něco zdánlivě neproveditelného. Dokonalý film dostal ještě lepší pokračování. Ano, je to nesmyslné. Je to nelogické. Ale je to prostě tak. Propracovanější, nákladnější a vystupňované do filmařských orgií nejvyššího stupně. Vždyť jen samotné mládí Vita Corleona by samo o sobě vystačilo na bezchybný film. Ještě citově napjatější a emočně naprosto strhující - bezútěšné postavení a životní bezvýchodnost mafiánského života v nostalgicky překrásném zobrazení rodiny Corleonů, která ještě nepochopila, že časy pistolníků jsou nenávratně pryč. (20.09.2004)

(1958 - 1959 + 1901 - 1925) Kmotr II je v podstatě na stejné úrovni jako první část, a to takřka ve všech aspektech (atmosféra, charaktery postav, děj, hudba, herci - Pacino, De Niro = radost sledovat). Jen bych se ještě krátce zastavil u hudby, protože je to také ona, která oba dva díly posouvá k oné proslulé brilantnosti (kterou na tomto díle všichni zbožňujeme) a činí tak veškeré scény nezapomenutelnými, mrazivými, romantickými a věčnými! Hodnotím tedy stejně, ovšem v tomto případě není oněch 5* čistokrevných, něco malého a neurčitého jsem postrádal a vím, že to "něco" v prvním Kmotrovi bylo. Nechci se opakovat po ostatních uživatelích, takže to shrnu - DOPORUČUJI! Žádné chyby jsem nenašel! (30.10.2009)

Druhá návštěva u Corleonů dopadla nad má očekávání, že se bude jednat jen o umělé prodloužení mafiánské ságy. Patrně díky fenomenálnímu šeptání Vita juniora jsem dospěl ke kacířské myšlence, že tohle je ještě o kousek lepší než jednička. Přesto jsou ty tři hoďky dostatečně dlouhé na to, abych stihl několikrát zazívat a nenápadně zatlačit ručičky na hodinkách směrem k závěrečným titulkům. (21.07.2011)