Návrat domů

Moc jsem se na tento film těšil. Z čistým srdcem můžu říct, že úvod a závěr, obojí za doprovodu "Out of Time", jsou naprosto parádní. Zejména začátek filmu, kde se střídají dovedně sestříhané záběry běžícího Derna a pacientů z nemocnice, kteří už běhat nikdy nebudou - neuvěřitelně realistické a působivé! To vše mezitím je dobré, i když trošíčku rozvláčné. Vynikající ústřední trojka, ale mně se nejvíce zamlouval svým projevem Bruce Dern. (01.02.2010)

Jako by si autoři snímků o Vietnamu půjčovali jeden soundtrack... je mi jasné, že se z rádií šedesátých let těžko ozývaly jiné hity, tady mě však jejich neutuchající přítomnost ve vážných a vypjatých situacích dost rušila. Co rozhodně nerušilo, byl Jon Voight, nemohla jsem uvěřit, že se dívám na procítěný výkon dnešního slizkého chlápka, předvádějícího svou tvarohovou konzistenci i barvu v postavách - jak jinak - slizounů ve vedlejších rolích. Jeho vystupování bylo přirozené a uvěřitelné, skrývanou bolest a zklamání vyjádřil pouhým pohledem či držením těla a jeho proslov k studentům v závěru filmu byl jedním z mých nejsilnějších emocionálních zážitků... (filmových, samozřejmě :-)) (02.02.2010)

Famózní. Navdory či právě pro kontroverzi kolem postavy Jane Fondové. Návrat domů je zkrze ní ještě antimilitarističtějším (alespoň v politickém smyslu) filmem než jsou jeho souputníci (Vesta, Četa, Apokalypsa) přičemž od nejpodobnějšího snímku - Lovce jelenů - se liší úplným vynecháním války samotné ("Nedokážu popsat jaká je - vím jenom, že tak jak ji zobrazují v televizi to není" - kapitán Hyde) a jádro problému není trauma z násilí, zabíjení a smrti, ale ze zbytečnosti, podle Fondové dokonce zločinosti, takového jednání. Jak John Voight tak Jane Fonda odehráli vskutku oscarové party, jejich romanci jsem věřil od začátku do konce, včetně oné prazvláštní milostné scény... Poněkud těžší oříšek byl Bruce Dern, který měl příliš málo prostoru na příliš komplikovanou roli... A soundtrack hrající good ol´sixties... 90% (05.11.2007)

Komorní válečné drama "Návrat domů" na mě tenkrát v kině silně zapůsobilo. Civilní herecké výkony Jane Fondové a Johna Voighta, výborný soundtarck převážně hitů té doby a smutná atmosféra jsou hlavními devizami. Film o válce bez války, ale zato plný opravdových lidských emocí ukazující nesmyslnost jakékoliv války z pohledu těch, které tak krutě zasáhla. Bojovali za vlast a ta jim po návratu ukázala svoje záda! (20.02.2009)

VIETNAM - osudové, ožehavé a tolik bolestné téma pro američany, s kterým se nikdy zcela nevyrovnali a nevypořádali. Hal Ashby se tentokráte nezaměřuje na válku samotnou ( ve snímku neuvidíte jedinou válečnou scénu), ale důraz klade na psychologickou stránku dopadu války na jedince poznamenaného touto událostí a zaměřuje se i na životy lidí jim blízkých, kteří zůstali doma. Hlavními hrdiny snímku jsou Sally a ochrnutý válečný veterán Luke. Sally se s Lukem seznámí v nemocnici, kde pracuje jako dobrovolná ošetřovatelka a postupně mezi nimi vznikne silné citové pouto, které následně přeroste v milostný vztah. Sally je ale vdaná, manžel se právě vrací z Vietnamu a tak se musí rozhodnout pro jednoho z nich. Coming home je nesmírně silný psychologický snímek o traumatech z války, o zpětném se začlenění do společnosti, o tehdejší politické situaci v USA, " ochotě " státu se postavit a vypořádat s touto nastalou situací, skvělým scénářem a VYNIKAJÍCÍMI hereckými výkony ústředního dua Jane Fonda - John Voight. Díky jejich přesvědčivým civilním hereckým výkonům je snímek tolik působivý. Za zmínku určitě ještě stojí silná hudební složka, umocńující už tak silný filmový zážitek. 95% s dovětkem, že to jsem před shlédnutím snímku nečekal...... (01.02.2010)