Vyvolávač deště

Zpočátku pomalejší děj, ale po půl hodince diváka chytne a už nepustí, až do konce jsem čekal co z toho vyleze.. Nevím jestli Drama / Thriller, pro mě spíše Drama / Komedie, díky hláškám Dannyho DeVita a soudce Dannyho Glovera :-) Dávám 90%, Francis Ford Coppola má prostě nezaměnitelný styl a ten se mi líbí!!! (09.03.2011)

Snad žádný subžánr není v americké audiovizuální kultuře tak dokonale profláklý jako tzv. právnická resp. soudní dramata. Dalo by se říct, že nic nového už se vymyslet nedá a scénáristé zkouší čím dál tím ztřeštěnější situace, koflikty a rozuzlení, to vše s tím, že i přes krkolomnost zápletek mívá tenhle druh filmů standardní a předvídatelný závěr. Nejvíc se na tom úpadku podepsaly seriály, které žánr vyždímaly do mrtě. Vyvolávač deště z té záplavy vyčnívá hereckým obsazením, určitou střízlivostí a humanistickým poselstvím. Poctivý film, který sice nepřekvapí, vlastně ani nemá čím, ale který zůstane v paměti, je profesionálně natočený a něco, vlastně docela dost, vypovídá o systému, který kritizuje. Za ústřední hereckou dvojici Matt Damon a Danny DeVito přidávám pátou hvězdičku. Celkový dojem: 90 %. (02.11.2012)

Nemal som k Čarodejníkovi napísaný komentár a využil som príležitosť pozrieť si ho opätovne. Popritom som mu pridal mu poslednú hviezdičku. Bez problému. Stačilo sa pozrieť na ostatné štvorhviezdičkové filmy. Aj keď amerických filmov z právnického prostredia je neúrekom a po čase sa v nich ťažko orientujem, tento ostáva dobre zapamätateľný. Nielen kvôli kvalitnej predlohe a vynikajúcim hercom, pre úlohy ktorých by sa ťažko hľadala vhodnejšia alternatíva. Najmä pre hlboko ľudské príbehy obyčajných ľudí, ktorí od spoločnosti chcú iba spravodlivosť, ktorej sa inou cestou nevedia domôcť. A spoločnosť im dáva najavo, že má k dispozícii niekoľko cenovo odlíšených verzií spravodlivosti. Aj keď postavy predstavované Damonom a Glooverom sú takmer z ríše rozprávok, poteší aj ich virtuálna existencia. (20.12.2010)

Francis Ford Coppola nás tímto zajímavým filmem zavedl do světa právníků, světa, kde nemůžete věřit nikomu a ničemu. Je to přesný opak pohádek, tady vyhrává zlo, lži a podvody zatímco pravda a čest jsou ukryty hluboko uprostřed tmy a čekají, až jim někdo pomůže na světlo. Tím někým se může stát mladý začínající právník Rudy Baylor, který stojí před svým prvním velkým případem a sice bez zkušeností je pln odhodlání bojovat za lidi, kteří už ztratili veškeré naděje a jediné co jim zbývá je věřit mladému muži, který je sám proti silnému a zkušenému protivníkovi. Film dopodrobna popisuje život začínajícího právníka - jeho uvedení do světa justice není takové jak by si optimista mohl představovat a základní pravidlo zní - nevěřit nikomu! Není to lehký život, protože právní boj se obvykle vede na více frontách a tak musí mít člověk nervy z oceli a pevnou vůli aby neshořel jako papír. Také se musí obklopit správnými lidmy, ovšem vybrat si ty správné, kteří ještě nepoztráceli veškerou čestnost není lehké. Nejtěžší to má ovšem právník, který chce skutečně pomáhat a hrát fér. Každý ať chce či nechce někdy zabrousí do kalnějších vod spravedlnosti, důležité ovšem je, aby se z toho nestalo pravidlo. A tímto se mladý Rudy řídí, a nezbývá než doufat, že mu to vydrží. Damon se mi tu líbíl. Nemám ho rád, opravdu, ale tady hrál dobře a zlepšíl si u mě reputaci. Danny DeVito je tu k sežrání a jeho malá postava do filmu vnáší velkou pohodu. Malý vedlejšák pro Mickeyho Rourka potěší, je to fakt frajer. Danny Glover, Jon Voight prostě všichni byli nezapomenutelní. Dobře odvedená práce. (16.09.2006)

Rozhodně zajímavý film ze soudního prostředí. Jenže výkon Damona, který měl excelovat, neboť se kolem něj točí vše, mi připadal takový, jako počáteční právnický výkon Rudyho. Roztěkaný, nervózní, ztuhlý a tak trochu nesvůj. Nemůžu si pomoct. DeVito a Voight mu zcela utekli. Coppola bez debat velmi dobře zachycuje to, jak to v právnickém světě chodí co se týče lží a podvodů, ale když přijde na samotné dialogy, co se odehrávají v soudní síni, nemají takový náboj. Jakékoli problémy ve vyslýchání jsou v podstatě záhy jednoduše vyřešeny dalšími a dalšími esy z rukávu bez žádného pořádného zvratu a nutnosti měnit taktiku. Když to porovnám s Časem zabíjet, tam to bylo o něčem jiném - z prostředí síně jste cítili jak se oběma stranám vaří mozky, aby něčím vyzráli na ty druhé. To mi tu chybělo. (23.08.2010)