Metallica: Some Kind of Monster
Kamera:
Robert RichmanHrají:
Bruce Sinofsky, Kirk Hammett, Jason Newsted, Lars Ulrich, James Hetfield, Cliff Burton, Robert Trujillo, Eric Avery, Frank Munoz, Zane Lowe, Torben Ulrich (více)Obsahy(2)
Snímek METALLICA: Some Kind of Monster přináší fascinující a opravdový pohled na životy členů nejslavnější heavy metalové kapely v hudební historii. Kapely, která po dvaceti letech své existence čelí obrovským osobním a profesionálním výzvám v průběhu natáčení jejich, po pěti letech, nejnovějšího alba St. Anger. Vztahy mezi členy kapely byly poslední dobou dost chatrné. A protože Metallica po několik let nekoncertovala a ani nevydala žádné album, měli hudební odborníci a hlavně fanoušci obavy o její budoucnost. Dokument, který se natáčel dva roky zachycuje s důvěrnou známostí jednotlivé členy skupiny, jejich vnitřní démony a vzájemné vztahy, ale také snahu o sladění osobních životů s požadavky neustále se měnícího hudebního průmyslu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (118)
Moje hodnocení je ovlivněno tím, že Metallicu nemám rád. Dokument je to však výborný. Ukazuje hlavně střet dvou supereg a jednoho člověka, který si myslí, že je nad věcí. Příběh putování od přátelství k finančnímu kalkulu a zpět, což se zastavilo někde uprostřed. Jinak je na nich fakt hodně vidět, hlavně v porovnání s Trujillem (čistá radost z hudby), že je hodně poznamenaly peníze a každý se s tím vyrovnával po svém a ne moc dobře. Jinak dělení 33-33-33-5 mě šokovalo silně negativně, aspoň, že se to zatrhlo. Nahrávání bylo dlouhé a možná proto působí i stopáž trošku natahnutě. ()
Nevím, zda Some kind of monster dávali v některých velkých multikinech, ale já na tom byl v malém komorním komořanském kinu a právě tahle atmosféra ve mě umocnila tenhle "dokument". Kdo chce znát pozadí vzniku hudby Metallicy, měl by se na to podívat. Otevřenější kapela už sotva kdy bude. A nezaměňovat s nějakými přiblblými reality-show. To je jen komedie pro diváky. ()
První půlka stála za houby. Dívat se na bandu lidí, kterým peníze a sláva očividně hodně narušily psychiku, jak sedí v jedné místnosti s psychoterapeutem a hádají se na mém fanouškovství moc nepřidalo. Druhá půlka už je na tom lepší. Možná proto, že se Hetfield vrátil z léčení, inu s alkoholiky je těžké pořízení. A konečně se přestali hádat a začali tvořit to oč tu běží METAL! ()
Zvláštní skládačka. Dokument to je, velmi neortodoxní a zvláštní, ale funguje tak jak má. Popisuje hlavně Metallicu snad v nejsložitější situaci v jaké kdy byla a nedělá jí to dobře. A my to zde vidíme z první ruky. To ani nemluvím o tom, že je zde zachycená kapela, kdy se chce skoro pozabíjet, taky natáčejí album a James jde nečekaně i do alkoholové léčebny. Je to trochu zvláštní, protože se zde řeší i trochu jiné problémy, než by to bylo u normálních lidí. Jelikož toto jsou milionáři, problémy mají stejné, ale jejich průběhy vypadají nepřirozeně jinak. Zároveň i způsob vyjadřování zúčastněných je sice přímý, ale i přesto odlišný a zvláštní. Skoro až v tom špatném slova smyslu. Jde bez pochyb o skvělé zaznamenání. Krom toho já mám album St. Anger velmi rád, ale spousta lidí tu změnu stylu nepochopí. To jsem asi taky čekal. Že se zde vlastně vysvětlí proč Metallica přestala hrát heavy metal a tak trochu vsadila na experimentální punk. To ve výsledku chybělo filmu nejvíce. I tak si myslím, že je to kvalitní podívaná nejen pro fanoušky této legendy. ()
V druhé polovině osmdesátých let duněla první tři alba Metallicy takřka denně v mých uších, avšak později se zvuk kapely s mými potřebami poněkud rozešel. Ani jinak docela slušné album St. Anger ze mne již fanatického fanouška kapely neučinilo. Sledovat problémy jeho vzniku bylo vcelku zajímavé, ale trio milionářů mne tak nějak nepřesvědčilo o tom, že "upřímnost před kamerou" není trochu přehrávaná. Abych jen nehaněl, tak každý záblesk živého hraní má své kouzlo, Larsův otec je parádně upřímný týpek a hledání nového basáka mělo tu správnou šťávu. ()
Reklama