Metallica: Some kind of monster

Metalliku poslouchám nějakých 28 let. Jistou dobu to byla má nějoblíbenější metalová kapela a cením si ji dodnes, i když se po černém albu naše cesty na čas rozešly. Metallica šla dál, já zůstal u prvních čtyř desek a když byla chuť, tak i u té černé. Mnoho let mi cosi říkalo, že bych tenhle dokument neměl vidět. Ale letošní koncert kapely v Praze mě k tomu přiměl. A zhlédnutí tak trochu mému niternému pocitu dalo za pravdu. Ten dokument, obecně velmi slušná práce, skvěle koncipovaný dokument o kapele, který není jen o hudbě (vlastně skoro vůbec, respektive jen okrajově), mi poopravil mé názory na některé postavy. V některých případech dost razantně. A zjištění (ano, nepátrám a nehledám informace o kapelách, zajímá mě spíše jejich tvorba), za jakých okolností odešel Jason Newsted, pro mě nejsympatičtější a nejoblíbenější člen tohoto kolosu, mě dost zasáhlo. Dokument je to dobrý, Metallicu poslouchám dál, ale pocit, že tohle jsem neměl viět, zůstává. Někdy je dobré od tvůrce znát jen jeho tvorbu. (09.04.2018)

Moje hodnocení je ovlivněno tím, že Metallicu nemám rád. Dokument je to však výborný. Ukazuje hlavně střet dvou supereg a jednoho člověka, který si myslí, že je nad věcí. Příběh putování od přátelství k finančnímu kalkulu a zpět, což se zastavilo někde uprostřed. Jinak je na nich fakt hodně vidět, hlavně v porovnání s Trujillem (čistá radost z hudby), že je hodně poznamenaly peníze a každý se s tím vyrovnával po svém a ne moc dobře. Jinak dělení 33-33-33-5 mě šokovalo silně negativně, aspoň, že se to zatrhlo. Nahrávání bylo dlouhé a možná proto působí i stopáž trošku natahnutě. (07.10.2010)

Ale picu uzenu dobre... pozeral som sa na chlapikov, ktorych som mal v oblube a teraz vidim, ze Hetfield je prijebany curak, ktory len hovori o svojich pocitoch a clovek caka kym sa rozplace, Ulrich je nenazrany chuj, ktory sere na posolstvo Metallici a najradsej by hral posrany POP. Hammett len sedi a pozera a prosi boha pana, aby sa uz rodicia Lars a Jimmy nehadali a on si mohol hrat svoje sola. Jediny normalny je tam Newsted, ktory urobil dobre ze odisiel. Z legendy sa stala banda uplakanych kokotkov, ktorych rozmaznali prachy... (18.08.2015)

Metallica se rozhodla k veřejné, hodně emotivní, intimní zpovědi. Otevírání starých ran (Dave Mustaine), vzpomínky (Cliff Burton), nová krev do metalového srdce (Robert Trujillo). Napětí mezi Jamesem a Larsem by se tu dalo krájet. Měla jsem pocit, jako bych sledovala dlouholeté manželství, které prochází těžkou krizí. Ale tihle velcí kluci ošlehaný životníma zkušenostma, tihle dlouholetí kamarádi to nakonec všechno ustáli. Zajímavý dokument. (18.07.2014)

Dokument, víc než jen o Metallice o "normálních" vztazích mezi lidmi svázaných velmi dlouhodobou spoluprací. Ponorková nemoc uprostřed statisícových davů. Co na tom že je to Metallica, co na tom že je to největší rockový bordel ever, tady boduje šest úplně normálních chlapů v místnosti a rozhovory, z jejichž obyčejnosti a samozřejmosti s jakou doprovází jakýkoli kreativní proces, kdekoli na světě, až mrazí. Mezi hudebními dokumenty tak patří k jasné špičce. 8/10 (06.12.2013)