Metallica: Some kind of monster

"This is not a film about Metallica, it's a film about relationships." Príbeh Metallicy zachytený v čase ich druhej najväčšej krízy a síce podobnej - strate basáka. Nezhody Jasona s ostatkom kapely nenechali len tak veci na náhodu a išiel preč. James sa podrobil liečeniu proti závislosti na alkhole, čiže ostatní členovia prakticky nemohli tvoriť ďalej. Stratili oboch členov a hrozilo rozpadnutiu kapely, ktorá vtedy mala jubileum 20 rokov. Čo keď vlastne niekedy prestanú tvoriť? Čo budem počúvať? 9/10 (23.01.2010)

Pripadalo mi to ako trochu zvláštny druh reality šou a mám z toho celého trochu zmiešané pocity. Nový album od Metallicy som vnímal, no ako štrnásťročný fagan som ju ani moc nepočúval, ani mi príliš neprirástol tento nový zvuk k srdcu. Teraz s odstupom času si vravím, že to nie je až také zlé. Nezhody v kapele mi trochu pripomínali moju vlastnú bandu, hoci si neviem celkom živo predstaviť, že by sme sa o dvadsať rokov dokázali takto hašteriť a vlastne sa navzájom vôbec nepoznať. Príde mi to fakt trochu pritiahnuté za vlasy, hoci peniaze, drogy a alkohol určite vedia spraviť svoje. Celkové hodnotenie z filmu je ale pozitívne. Opäť som o niečo múdrejší. (18.07.2012)

I rockeři mají své dny. A někteří, třebas takový Lars Ulrich, mají JENOM své dny. Mít v kapele tuhle ukňouranou vztahovačnou primadonu je vážně za odměnu. Na druhou stranu, bez něj by byla Metallica poloviční a ‘Some Kind Of Monster‘ výrazně méně zábavnější. Stupidní hádky, k posrání klidnej cvokař, odvykačky, boj s Napsterem, výchova potomstva, tvůrčí krizovka i krkolomné hledání náhrady na věčně problematický post basáka – zkrátka je vidět, že album ‘St. Anger‘ se rodilo v hodně těžkých bolestech a fakt, že jste rocková hvězda, Vám na Vaší cestě životem nemusí být vždycky nutně ku prospěchu. Ačkoliv uznávám, že celej ten nablejskanej kolotoč slávy, peněz a chlastu je dost pádnej argument pro to založit v garáži vlastní kapelu a poohlédnout se v telefonním seznamu po čísle na nějakýho hodně dobrýho psychoterapeuta… :-) (12.09.2012)

Skvělá záležitost nejenom pro skalní fans. Drsná metalová hudba se tu sráží až s nečekaně citlivým a obnaženým vnitřním světem kapely. Hetfield (zpěv kytara) a Ulrich (bicí) jsou velice silné individuality a stačí škrtnout a vše letí do vzduchu. Vůbec mě překvapilo kolik silných a pestrých scén tento dokument skrývá. Metallicu mám rád, neznám ale nic bližšího kolem jejich historie, přesto mě dokument vtáhl a vyplivl až na konci. Dokument obnažuje kapelu a její členy a ti zaslouží respekt za odvahu "pustit" něco takového mezi lid. Oni ti metalový bozi jsou přeci jenom lidi, utápějí se v chlastu, depresích, neschopnosti, radosti a celé je to kupodivu VELICE zábavné. silných 80% (03.06.2008)

Nevím, zda Some kind of monster dávali v některých velkých multikinech, ale já na tom byl v malém komorním komořanském kinu a právě tahle atmosféra ve mě umocnila tenhle "dokument". Kdo chce znát pozadí vzniku hudby Metallicy, měl by se na to podívat. Otevřenější kapela už sotva kdy bude. A nezaměňovat s nějakými přiblblými reality-show. To je jen komedie pro diváky. (29.10.2012)