Metallica: Some Kind of Monster
Kamera:
Robert RichmanHrají:
Bruce Sinofsky, Kirk Hammett, Jason Newsted, Lars Ulrich, James Hetfield, Cliff Burton, Robert Trujillo, Eric Avery, Frank Munoz, Zane Lowe, Torben Ulrich (více)Obsahy(2)
Snímek METALLICA: Some Kind of Monster přináší fascinující a opravdový pohled na životy členů nejslavnější heavy metalové kapely v hudební historii. Kapely, která po dvaceti letech své existence čelí obrovským osobním a profesionálním výzvám v průběhu natáčení jejich, po pěti letech, nejnovějšího alba St. Anger. Vztahy mezi členy kapely byly poslední dobou dost chatrné. A protože Metallica po několik let nekoncertovala a ani nevydala žádné album, měli hudební odborníci a hlavně fanoušci obavy o její budoucnost. Dokument, který se natáčel dva roky zachycuje s důvěrnou známostí jednotlivé členy skupiny, jejich vnitřní démony a vzájemné vztahy, ale také snahu o sladění osobních životů s požadavky neustále se měnícího hudebního průmyslu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (118)
Výtečný dokument o hlubokém pohledu na nefungující kapelu. Sociální analýza a vzájemné navazování pošramocených vztahů! Netušil jsem, že i člověku samotnému může něco dokument předat a to nemusíte ani poslouchat Metallicu, protože je samo o sobě zajímavý jen pozorovat. Vše je tak sugestivní a přirozené, jakoby jste se sami cítili součástí. Před shlédnutím jsem vlastně ani takový fanda Metallicy nebyl, natož aby jsem znal jejich alba a měl je naposlouchané. Ovšem poté jsem všechno napravil a nejvíc si cením hlavně prvních čtyř záseků v diskografii. Na tu dobu to muselo být opravdu nadčasové a tu sílu jsem si uvědomil nejvíc na Sonisphere festivalu. ()
Nevím, zda Some kind of monster dávali v některých velkých multikinech, ale já na tom byl v malém komorním komořanském kinu a právě tahle atmosféra ve mě umocnila tenhle "dokument". Kdo chce znát pozadí vzniku hudby Metallicy, měl by se na to podívat. Otevřenější kapela už sotva kdy bude. A nezaměňovat s nějakými přiblblými reality-show. To je jen komedie pro diváky. ()
Čtyři hvězdy ode mě o něčem vypovídají, že nejsou za zásluhy - členům Metallicy jsem stále nezapomněl plivnutí do tváře internetu a jejich hudba je mi jednou z nejvzdálenějších (závěrečné "metalování" po nástupu na Morriconeho The Ecstasy of Gold mi jako fanouškovi soundtracků příde hodně směšné). Ale tento explicitní dokument prošpikovaný dramatickými scénami je výhra, ve kterou dokumentující Berlinger se Sinofskym nedoufali ani ve svých nejčokoládovějších snech. Srovnávání s absurdností Spinal Tap není zas tak mimo, jak by si většina hardcore fanoušků přála. :-) Největší výtka - stopáž! Dvě hodiny dvacet je opravdu moc na dokument o dvou letech kapely. 70 % ()
Nejsem nějakým velikým nebo fanatickým fanouškem Metallicy, takže je těch mých 5 hvězd zcela legální hodnocení. Tento dokument totiž obsahuje všechno: Zákulisí nahrávání alba, hádky, strach z rozpadu, nejistota, deprese... Chvílemi jsem si říkal, že se snad dívám na další fiktivní Zelenkův dokument typu Rok ďábla, jelikož některé situace mi přišli docela bizarní, hlavně díky magorovi Ulrichovi. A také díky bývalému členovi Metallicy, který se málem rozbrečel, že byl kdysi vyhozen a musí teď hrát s Megadeth, což není cool. Paráda. ()
To čo sa dozviete o Metallice z tohto filmu sa o nej nedozviete nikde inde. Tie najemociálnejšie momenty zachytené kamerami, tie najzaujímavejšie momenty z nahrávania St.Anger a tie najhlbšie rozhovory a najintímnejšie informácie o členoch kapely. Všetky ´thanx´ sveta za tento film a za to čo nám ukázal a samozrejme veľký obdiv pre našich chlapcov, ktorí to nemali také jednoduché ako sme si to mysleli my. ()
Reklama