Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (359)
"Když to srovnám s výletem na Kokořín..." Nevím, zda se mezi hrami DJC najde nějaká, která by se svou kvalitou dala s Dobytím severního pólu srovnávat. Snad jen Záskok má srovnatelný počet výborných hlášek, co zlidověly. Zde je ale ještě navíc výborná píseň proti trudomyslnosti krásně ironizující naši národní povahu ("Čech se přizpůsobil..."). Pokud jde jinak o hlášky, asi nepřekvapí, že coby hlavní vedoucí na našich táborech mám moc rád tu o tom, že "pravdu má náčelník".😃 A rád taky slyším, když někdo na naší poradě může říct: "Děkuji ti náčelníku, že jsi se mě zastal"... ()
"Kdo způsobil, že sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?" Tak to vím úplně přesně. Lékárník Šofr to způsobil. Je totiž trudomyslný, pravdu má náčelník a psali to v Učitelských novinách. Nicméně daleko nejzábavnější postavou je potah, nosič a primitiv Varel Frištenský. Bez něj by se ten pól dobýval určitě daleko méně zábavněji. Já jsem tedy velkým fandou hry a to již od prvního zaslechnutí, takže si vždycky vychutnám, když to Vašek dostane do křídla, když Šofr zafilozofuje o Podolí, když roztaje pečený Beran, když se jde na sever a když to srovnám s tím výletem na Kokořín, tak to stejně vždycky vyhraje Severní pól. ()
Ne že by tam nebyli vynikající scény, které hodně pobaví, ale jako celek to na mě působí slabším dojmem. Částečně i díky slabší přednášce, která se zabývá Járou Cimrmanem a jeho arktickou výpravou, kdy objevil hermafroditního sněžného muže Játyho. Přednáška také odhaluje vytváření živých obrazů, když Jára zorganizoval živý obraz Čechů dobívajích severní pól a napsal o tom i divadelní hru. A tak česká parta pražských otužilců ve složení náčelník Karel Němec (Jan Kašpar), lékárník Vojtěch Šofr (Petr Brukner), pomocný učitel Václav Poustka (Zdeněk Svěrák), potah, nosič a primitiv Varel Frištenský (dobrý Ladislav Smoljak) a nalezený a rozmrznutý poručík Jiří Beran (Pavel Vondruška) dobívají jako první 5. dubna 1909 severní pól. K tomuto prvenství se nepřihlašují, neboť nechtěli, aby z toho mělo slávu Rakousko. S nadhledem a ironíi dramatická výprava ledovou pustinou, kde chvíli získává převahu trudnomyslnost a chvíli hlad. ()
,,Ale děti dneska nevědí, co je datel, ale kulomet poznali naprosto bezpečně.“ Upřímně řečeno, úvodní přednáška, ač tu a tam má své světlé chvilky je ve srovnání s ostatními semináři předcházející hrám Járy Cimrmana mnohem horší. Jednak působí hrozně nastavovaně a nesourodě. Peripetie s oponou, oživlé obrazy a šikanování Bruknera mi opravdu připadalo jako vata na místech, kde již nebylo tvůrčích sil. A ani hra si u mě nepolepšila. Příběh jako by nebyl, děj se vleče a veškeré vtipy jsou defakto jen a jen na úkor Varela, což omrzí již po druhém opakování. Také mi chybí určitá vlídnost, která sálá z jiných her, tady je naopak cítit takový hrubší cynismus, a to mi k DJC nesedí. ()
Já myslím, že by bylo vhodné několika slovy poděkovat, zhodnotit a tak... Jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana. Na můj nejoblíbenější Blaník to sice zdaleka nemá, ale i tak je to pořádná sranda. Promiň Václave, ale to bylo od tebe nedomyšlený. Kdyby ses převlík za opici, prosim. Dá se poznat, že je to legrace. Ale tučňák? Mě to taky zmátlo, natož pak takovýho primitiva jako je Frištenský. - Děkuju ti náčelníku, že ses mě zastal. Výborné postavy, perfektní text, skvěle zahrané. Rozhodně ale spíše než záznam na DVD doporučuji sehnat si verzi s Janem Kašparem v roli náčelníka... ten je naprosto nepřekonatelný. Pánové, neměli bychom zapomínat na ideály humanismu. Já když jsem před chvílí držel v ruce tu sekeru a vzpomněl jsem si na to, jak on krásně mluvil o tom češství, tak jsem se vám zastyděl. (...) Víte co? Pojďte ho nechat zmrznout! ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (13)
- Tato hra byla poslední Cimrmanovou hrou, kde se společně nestřídali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
- Toto představení má stejně jako Dlouhý, Široký a Krátkozraký (2006), co se audiovizuálních záznamů týče, svého předchůdce. V roce 1987 bylo natočeno představení Dobytí severního pólu, ještě v Divadle Solidarita. Obsazení se notně lišilo. V něm vystoupil Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Bořivoj Penc a Jaroslav Vozáb. Ve hře pak vystoupili na rozdíl od této verze Jan Kašpar coby Náčelník Karel Němec (mimochodem jde o jediný video záznam představení, ve kterém vystoupil Jan Kašpar ještě na nohou) a Pavel Vondruška jako americký Čech. (mnaucz)
Reklama