Reklama

Reklama

Svatá hora

  • Mexiko La montaña sagrada (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Film Svatá hora scenáristy a režiséra Alejandra Jodorowského, který vyvolal skandál na filmovém festivalu v Cannes v roce 1973, plný svatokrádežných obrazů a existenciální symboliky, je hledáním duchovního osvícení, které staví iluzi proti pravdě. Alchymista (kterého představuje sám Jodorowsky) shromáždí skupinu lidí z různých společenských vrstev, kteří představují planety sluneční soustavy. Záměrem okultní skupiny je podrobit své členy podivným mystickým obřadům a zbavit je pozemských trápení, aby se mohli vydat na Lotosový ostrov. Tam vystoupí na Svatou horu, aby z ní vyhnali nesmrtelné bohy, kteří tajně vládnou vesmíru. (Film Europe)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (182)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Věřím v Boha: Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země. I Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen. Nevím, proč tady dobrá polovina komentujících žvaní něco o LSD. Aby bylo jasno, ocituji na úvod celý komentář hirnlego: "skvost". V tom mém jsou spoilery. Spíš slovo k problematice výkladu než pokus o výklad, přičemž mě nezajímá, zda je Svatá hora filmem vážným nebo žertovným. Jsou to vlastně čtyři vzájemně nepodobné filmy za sebou, jejichž kontinuita je nehorázně znásilněna. Jsou spíš jen napojeny na sebe (vylezení na věž, postavy sedmi učedníků v sále, začátek jejich výuky) a zdánlivá tématická přeskokovost musí být použita jako jeden z výkladových klíčů (přesněji řečeno: ptát se, v čem je tématická jednota, vytlouci z toho logiku vyprávění). Zlom je pokaždé jiného typu: druhá neguje naše očekávání z první části (a přechodu do druhé), třetí dává na obě předešlé zcela zapomenout (ačkoli je obsažena v druhé a tu první tématicky upřesňuje a rozvíjí), čtvrtá staví na hlavu tu třetí. To je divácký dojem. Krom postavy (anti)Ježíše (která ovšem v třetí části není ve hře a ve čtvrté na první pohled splývá s ostatními postavami, aby byla v závěru jen tak mimochodem odporoučena k svému světodějnému poslání) drží červenou nit jen dvojice tvořená budoucí nevěstou (Stvoření) a opicí (Evoluce). K jednotlivým částem jen na první dobrou: k první: Záplava těžko chytatelných symbolických odkazů, ale jasně čitelný obraz civilazace, v níž jsou Kristové na prodej. A do toho On - zloděj, s tím mrzákem na zádech. A turisti. Ukřižovaní beránci. A "ženy, které Ježíše doprovázely" (Lk 23,49). Atd. K druhé: Celé to stojí na bruce-lee-scéně (nebo džeký šen? já si to pletu). K třetí jen maličký detail: Kastrovaní policejní uctívači mají za symbol Neptunovu značku ve funkci, v níž bychom čekali třeba hákový kříž. Ten ovšem má jinou funkci, objevil se totiž v prvé části na klobouku jakéhosi pitvorného prodavače pouliční zábavy nebo co. K čtvrté: Zcela úvodní scéna filmu je podivuhodně ambivalentní: Ačkoli klobouk vykonavatele připomíná, že je zde konáno něco v historii křesťanství velmi typického, přece jen působí předvedený proces, je-li pojat v ahistorické jednoznačnosti svých prvků, dojmem nemožné paradoxní směsi očišťování a prznivého ujařmení. Sice má asi jen symbolizovat, co se děje v čtvrté části se skupinou (resp. jejími členy), ale to právě je zrovna tak smíšením neslučitelných motivů: osoby reprezentující jednotlivé aspekty tohoto světa, imperialisticky vykořisťujícího duši člověka, se dávají do spolku jako učedníci jakési vysoké cesty. Nejprve sice s jasně konzistentním záměrem eternalizovat svou moc, následně však sledujeme Cestu, která je nám přes všechny kontramomenty, ba i přes celkově parodické zabarvení, ukazována ve vší čistotě a mytičnosti. Nejsem-li postižen stihomamem po iluminátských spiknutích, kterou z částí směsi mám vzít jako určující? Odpovědět na tuto otázku by znamenalo zničit Jodorowskeho velkolepé dílo. Čtvrtá část je jedna velká konfůze. Společensko-politická kritika je tatam (jestli, tak se obrací úplně jiným směrem, viz postavičky na Lotusu). (Anti)Ježíš se v příběhu (ve skupině) rozplývá, ale je zase vytrhován kritickými momenty, jako je operace na lodi. V prvé části jsme viděli civilizaci, která prodává Krista, v druhé Krista, který prodal sám sebe, v třetí pak protistranu tohoto zaprodání - pořád kritika, satira, parodie, provokace. O co jde ve čtvrté? To bych musel přemýšlet, raději přeskočím k pointě. Chichi závěr možná chce korigovat právě tuto konfůznost ("tohle je fikce, dělejte něco"). Nicméně "zoom" je jistě dobrý efekt pro odpadlíky, ale pro nás pravověrné je tím pravým broukem do hlavy sebesetnutí Beránka a následná Mistrova slova. Tuto ježíšovskou linii (samu o sobě vcelku velmi nesnadno uchopitelnou) si dokážu spojit s motivem celé Skupiny jako takové leda jedním způsobem: Mezi aspekty Sedmice chybí náboženství - to by tedy představoval on (a mistr snad vzdělanost). Musel být tedy do této skupiny, do níž patří, začleněn, projít s ní tuto Cestu a na jejím konci jako zaprodaný zmrd setnout Beránka - Boha - Sebe. Pak teprve je od Skupiny oddělen a poslán na tu svou cestu. O to by tedy šlo ve čtvrté části. Tak jsem tedy přece jen podal jakýsi dílčí výklad, ale velmi si jím jist nejsem (a samozřejmě nám jde o pravdu díla bez ohledu na autorův záměr.) Celý film je jakýmsi uzavřeným čtyřtychem v čase rozprostřených obrazů. /// Tady (http://www.kinema.sk/recenzia/29988/svata-hora-projekt-100-la-monta-a-sagrada.htm) lze získat poučenější náhled - nic moc, ale je to jediný nalezený článek v československých jazycích, v němž je místo naznačování pisatelových jakože znalostí konkrétně vyložen nějaký ten důležitý symbolický odkaz - a patřičně zasazen, čímž moje konstrukce jaksi korodují, neboť se ukazuje, že mi zcela unikl základní koncept díla (alchymie). No ale zouvat se kvůli tomu nebudu. Věřím v Boha: Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země. I Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen. () (méně) (více)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Musím přemýšlet proč tento snímek vůbec vznikl. Pan režisér chtěl asi provokovat. Bohužel jsem očekával nechutnosti nejvyššího řádu, které se zkrátka nedostavily. Na místo nich jsem měl možnost pouze vidět satirickou pouť napříč světem. Na této pouti chodí lidé více nazí než oblečení, protože pan režisér je asi úchyl a tímto filmem si chtěl splnit svůj dětský sen. To je snad jediné bizarní. Všechno to násilí nepředstavuje nic převratného, či nového, ale když si uvědomíme, že film pochází z roku 1973, tak si musíme připustit, že se mu, zcela jistě, nějaký ten pátek provokovat dařilo. Že bych se nudil, to ani ne. Film je přeci jen velmi orginální. Podobné filmy nevyhledávám, takže to byla úplná novinka, proto jsem ho s nevěřícným pohledem sledoval. Bohužel jsem ho sledoval drogově čistý, což byla najspíš chyba. Proto bych každému zpětně, kdo se na film teprve chystá, k němu doporučil houbičky, protože ty by ve vhodném množství mohly divácký zážitek podstatně umocnit. A hodnocení? Dávám 3* a asi čistě za orginalitu, protože film, jako takový, mi toho moc neřekl. ()

Reklama

Seabeast 

všechny recenze uživatele

Svatá hora je pro většinu lidí asi těžko uchopitelný a nestravitelný film. Příběh zde nehraje roli a ani postavy a mluvené slovo. Slova spíše v některých momentech ilustrují a vedou jako mistr svého žáka. Filmový jazyk tak představuje spíše obraz, který je scénu od scény natlakovaný esoterickým symbolismem, což je hlavní podstata tohoto díla. Ale má v sobě obsaženo i něco z historické a politické mapy, resp. kritiku a ironizaci těchto témat. Jodorowsky prohlásil, že "žádá od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog" a výsledek je velmi osobitý. Na druhou stranu bych řekl, že ale většinu popcornového osazenstva začne velmi brzo nudit a svou groteskností či absurditou dožene tyto diváky k dojmu, že se jedná o "neskutečnou blbost" či "nechutnou frašku". Což na jednu stranu chápu, spousta scén tak může povrchně působit, ale nejdřív je nutné celý snímek vstřebat a zamyslet se, co vůbec autor chtěl sdělit, protože si myslím, že umělec tohoto kalibru nemá potřebu jen "exhibovat". Viz závěrečná tečka je po čertech krásně všeříkající finále. Na film se ani nedá koukat jako na běžný film, je spíše sám o sobě meditací a konfrontací se surrealismem a klade si za cíl pomocí šokantních scén, monologů a symbolismu otevřít divákovi oči či docílit změnu vědomí. Ne každý se ale opravdu tomuto filmu bude chtít otevřít a dokoukat ho, což je jediné mínus, ale jinak musím panu Jodorowskymu vskutku zatleskat! ()

Paldini 

všechny recenze uživatele

Velice mi tenhle film připomněl jeden vtip o zhuleném chlápkovi v sauně. Tohle je taky vtip, velice provokativní a s tou filmově nejryzejší pointou. Dokonce, jak tak nad tím uvažuji, nikde jinde, v žádném jiném filmu, jsem takovou pointu neviděl, ač se přímo nabízí. Jinak o ději vůbec nelze v tomto případě mluvit. Je to surrealistická, provokativní fantasmagorie geniálního jodorowského mozku. Ale přitom je film velice zábavný a divák se jen těší, s jakou další šíleností se setká v příštím záběru. ()

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

We began in a fairytale and we came to life, but is this life reality? No. It is a film Nedostáva sa mi slov... Toto je najlepšia avant-gardná snímka akú som kedy videl ! Je to absolútne časo-priestorovo neohraničené univerzum v ktorom nie sú vymedzené žiadne hranice. Umelecká potrava ktorú nemožno konzumovať logicky či racionálne. Holy Mountain som sledoval s vyčistenou hlavou. Nesnažil som sa chápať či hľadať ústrední dej, jednoducho som sa nechal viesť obrazom. Na konci z môjho mozgu nezostalo nič iba holá prázdnota. Ukázať v neuveriteľných symbolických podobenstvách problém dnešného konzumného sveta ktorý sa pohybuje priamočiaro za materiálnymi "nepotrebnými" potrebami sa nevidí každý deň. Za dôvodom ovládnutia sveta sa vodcovia najdôležitejších inštitúcií rozhodli spojiť svoje vplyvné sily a pomocou najvyššieho učiteľa sa dostali na Svätú Horu aby ovládli celí svet. S tejto spoločenskej satiry vyžaruje obrovské temno a varovanie. Jodorowsky viac krát podotkol že svet neovládajú ľudia ale také tie malé papieriky. Najlepšia surrealistická snímka akú som kedy videl a nemyslím si že už uvidím lepšiu. To ča sa tu nachádza, nemá obdoby. We must not stay here. Prisoners! We shall break the illusion. This is magic! Goodbye to the Holy Mountain. Real life awaits us. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (8)

  • Snímek se inspiroval dílem „Výstup na horu Karmel“, což je duchovní pojednání španělského katolického mystika a básníka sv. Jana od Kříže. Film se rovněž inspiroval dílem „Analogie hory“ od spisovatele Reného Daumala. Konkrétně zde Jodorowsky zkoumá metafyzickou sílu hory. Daumal zemřel před dokončením svého díla, jedná se tedy o fragment, a Jodorowského improvizovaný konec tak poskytuje způsob, jak dokončit dílo originálním způsobem. (Emo-haunter)
  • Extra segment DVD obsahuje jednu vystřiženou scénu, ve které máme možnost vidět dvě děti, z nichž jedno je nahá dívka. Ty sledují kříž vyrobený z televizních přijímačů. Ve svém komentáři Jodorowsky vysvětluje, proč musela být scéna smazána – matka dívky hrozila žalobou za potenciální pedofilii kvůli nahotě své dcery. (Emo-haunter)

Související novinky

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)

Reklama

Reklama