Grázlové

Z blázince rovnou na šikmou plochu, vše podle dlouhodobého plánu a s plným nasazením... ;-) . . . Trio looserů v akci neboli epizody ze života a díla partičky totálních packalů s íkvétykve v kouzelně bizarní komedii mistra absurdit Wese Andersona. Tenhle nezávislý filmek coby režisérův celovečerní debut se mohl jmenovat spíše "Debilové", protože to co s vážnou tváří a >chladnokrevnou< rozvahou předvádí hlavní >hrdinové< je až neskutečné. Každopádně - i když film neoplývá nějakým řachavým humorem (až na ty prskavky, ale v tom zase není nic směšného ;-) ani strhujícím tempem, právě u té >originální< lidské blbosti protagonistů se nelze nebavit. Herci hrají své postavy uměřeně a s vážnou tváří tak, aby děj nesklouzl do nějaké laciné parodie a tím vlastně vytváří tu skvělou a svou (i v celé té absurditě) přirozeností místy až znervózňující atmosféru filmu. W.A. už tímto dílkem naznačil, kam že se to bude vyvíjet jeho režisérský styl a lze říct, že se mu v tomhle tvůrčím úsilí skvěle daří. Protože ty jeho filmy - ač se to možná nezdá - jsou i přes svoji bizarnost vlastně tak nějak ze života. Nebo alespoň z té jeho druhé strany... Nakonec - ruku na srdce - po zhlédnutí třeba právě tohohle filmu si řeknete: "...á kurva, vždyť já někoho takovýho vlastně taky znám..." ;o) - - - P.S. Původně jsem tomuhle filmu dal tři hvězdičky, ale po znovuzhlédnutí v plné kráse širokoúhlého formátu obrazu a originální zvukové stopy jsem poctivě musel jednu přidat! Ano, typická situace, jak uvedení v televizi s ořezem obrazu a českým dablinkem může degradovat jinak výborný film... - - - - - (poprvé viděno kdysi v tv, 2.3.2008 na dvd, komentář zde jako první - 2.3.2008) (23.02.2006)

Stačí vidět jeden dva filmy od Andersona a už jeho styl poznáte. Ne nějak třeskutě, ale zase krásně rovnoměrně a příjemně zábavné a komické. JSem rád, že jsem konečně viděl bratry Wilsony společně. A jako bonus tak až nechutně mladé (Owen vypadá jak ucho). V postavě Owena Wilsona se neskutečně podařilo vystihnout takového toho kamaráda, kterého máte hrozně rádi, nějak výrazně vám nevadí a neprudí vás, ale přitom vás jeho společnost neskutečně ubíjí a zabíjí, jak psychicky, tak fyzicky. (04.04.2016)

"Z které části Mexika jsi ??" - "Z Paraguaye !!" ;) Režiséra Wese Andersona lze bezesporu považovat za opravdu velmi osobitého vypravěče, což dokazuje i jeho nezávislá prvotina, která filmovému světu představila bratry Wilsonovy, které jsem doposud společně v jednom projektu nikdy neviděl, a jejich hereckou účast tak vnímám jako veliký bonus, nicméně je také opravdu velmi zajímavé sledovat, jak se Anderson vyvíjel jako filmař, minimálně několik rysů tolik pro něj typických jistě rozpoznáte, ať už pohrávání si s absurditou a nadsázkou, která je zde ještě posílena velmi zajímavým hispánsky laděným soundtrackem Marka Mothersbuagha, či velmi pomalé tempo vyprávění.. Naopak ten obdivovaný Andersonův cit pro naprosto vycizelovaný magický vizuál v Bottle Rocket raději nehledejte, protože při srovnání například s jeho poslední peckou Moonrise Kingdom byste mohli být opravdu dost překvapeni !! Ačkoliv Grázlové nenabízí, ostatně jako většina Andersonových filmů, žádný ohňostroj gagů či vtípků k popukání, tímto snadno čitelným typem komedie Bottle Rocket skutečně není ani náhodou, velmi příjemně se u něj však s úsměvem přes celou tvář pobavíte, a když tu partičku neuvěřitelně lidských magorů doplní ještě jako vždy výborný James Caan, jsem naprosto spokojen, s hereckými výkony totiž tento snímek stojí a padá, Anderson si je dobře vědom, jak snadno by celkové vyznění mohlo sklouznout od toho geniálně civilního absurdna k trapnosti, a nutno říci, že k žádnému z herců nemám výhrad, nicméně stále vnímám Owena ze všech tří bratří Wilsonových jako nejtalentovanějšího a herecky nejzdatnějšího.. (21.05.2013)

Prvotina Wese Andersona mě nechytla. Ještě to není úplně klasický Anderson, ještě nemá tak vymazlený vizuál, ale některé jeho prvky už tady jsou. Především jeho typ postav, různí zasnění infantilní fantasti... No a k těmhle konkrétním jsem si nějak nedokázal najít vztah. Bratři Wilsonovi si tu prohodili účesy - Owen je nakrátko a Luke má zase delší vlasy - ale hlavně mě mátlo, že ve filmu jsou to kamarádi, ne bráchové, i když jsou si tak děsně podobní. Humor filmu na mě nefungoval, ale občas mi postav bylo upřímně líto. Battle Rocket je velmi dobře natočený, ale obsahem mě film docela dost minul. (5/10) (01.09.2019)

Celovečerní debut Wese Andersona si ještě nenese zcela typický rukopis tohoto kultovního režiséra, jde spíše jen o trochu atypický americký nezávislý film, přesto se už tady dá nalézt několik styčných ploch s později tak nezaměnitelným a lehce rozpoznatelným tvůrčím stylem, minimálně se tu rodí okruh režisérových hereckých oblíbenců (Wes Anderson tu pro film objevil bratry Wilsonovi), snaha o parafrázování zažitých konvencí, slabost pro netypickou hudební složku (obvykle staršího data - zde navíc hispánského původu), kterou má na svědomí Wesův dvorní skladatel Mark Mothersbaugh, exponování absurdně konotovaných postav, cit pro silnou nadsázku a nepopiratelný vypravěčský talent, bohužel ještě tu není patrný ten úžasně propracovaný styl a cizelovaná vizuální stránka. (16.07.2012)