Nenávist 2

No fuj! Tohle zase byla síla. Další z řady asijskýcho hororů, co mě prostě dostal. Triky sice nejsou úplně bez chyby, ale to nejdůležitější je, že fungují! Atmosféra je hustá, že by se dala krájet a nestvůra je správně nestvůrná. Výsledek trochu sráží fakt, že takovýchto hororů je již přeci jen hodně... (17.03.2008)

Jednička byla skvělá, i když originalita byla "na hraně" (přiznejme si, že japonský horory jsou si v poslední době dost podobný). Ale dvojka už je absolutní kaše všech prvků z prvního dílu. Nemá to hlavu patu a měla jsem pocit, že ani žádný děj. Ale musím přiznat, že se prostě u filmů tohoto typu bojim :o) za ten strach děkuju dvěma hvězdičkama. (31.10.2005)

Nedalo se to dokoukat. Taková nicneříkající nuda to byla. Fáma, že japonské horory jsou špička už mě přestává bavit. Japonci možná dokáží vymyslet slušný hororový příběh, ovšem nedokáží natočit dobrý horor, u kterého by se člověk bál a který bych jim uvěřil. První díl jsem viděl pouze v americké verzi a ani ta nestála za moc, ovšem tohle nestálo ani za těch 95 minut mého života. Po hodině to muselo pro mě skončit. Po tom, co jsem se ztratil v tom kdo je Onomato, Okokato, Olovato a Onanato, jsem si řekl, že tam budeou alespoň nějaké napínavé nebo lekací okamžiky, když už nic jiného. Těch jsem se také nedočkal. Navíc kromě toho, že mívám bordel v postavách, protože vypadají všechny stajně, tak jako již tradičně, všichni obsazení herci nebyli snad ani herci. Byla to skupinka více než nevýrazných a nezajímavých lidí, kteří sotva z paměti řikalí scénář, který sám o sobě stál za prd. (04.01.2012)

Moje druhé stretnutie s japonskou sériou Ju:on hodnotím slabšie ako prvý jotg. Tentokrát je skutočne najväčšou slabinou scenár, v ktorom som sa strácal a v závere som musel skonštatovať, že tentokrát to bolo už príliš prekombinované (a nepáčilal sa mi najmä opätovná recyklácia motívu školáčok). Ale scenár pri japonských ´´ring´´ hororoch nie je to podstatné, viac tu ide o atmosféru, o vizuálne a najmä zvukové lakačky. A tie sú v štvorke opäť bohato zastúpené (moja top tentokrát bola obesenec, ale nemocnica bola tiež cool). Častokrát sú však trebárs oproti trojke nedotiahnuté, čo miestami dodáva ešte podivnejšiu atmosféru. A absolútnym plusom je Toshio, ktorý má tentokrát niekoľko rozkošne úchylných čiernohumorných nápadov (ako šoférovanie či trebárs príčina toho buchotania na stenu). A aj keď by som mal dať 3* (ďalšia u mňa čistokrvná 70), ak porovnám americký Grudge s týmto kúskom , tak to nejde inak ako za 4*. (20.03.2005)

Pro mne o řád lepší než první díl - i přes stále velký důraz na epizodičnost vyprávění už tu funguje i vcelku rozumný celistvý příběh, a hlavně atmosféra děsu a nepříjemného mrazení v zádech už tu není jen chvilkovou záležitostí, ale drží se průběžně od začátku do konce. Hloupé je jen to že creepy děti nezůstanou ve stínech navždy, a občas se ukáží takříkajíc full frontal. A děs z neznámého je větší než děs ze špatného makeupu... 7/10 (04.04.2013)