Nenávist 2

Více než důstojné navázání na předchozí díl. Nelineární struktura vypravování byla mírně napřímena, což sice lehce podkopává jednu z předností této série, nicméně příběhově tato volba dává smysl a funguje dobře. Ostatní klady předchozího dílu trvají i zde. Tento díl lehce ztrácí na celkové intenzitě nicméně některé scény patří k tomu nejlepšímu z celé série a plně tak vynahrazují o drobet mírnější tempo. (26.11.2015)

Jednička byla skvělá, i když originalita byla "na hraně" (přiznejme si, že japonský horory jsou si v poslední době dost podobný). Ale dvojka už je absolutní kaše všech prvků z prvního dílu. Nemá to hlavu patu a měla jsem pocit, že ani žádný děj. Ale musím přiznat, že se prostě u filmů tohoto typu bojim :o) za ten strach děkuju dvěma hvězdičkama. (31.10.2005)

Nemám ráda filmy, ve kterých se natáčí film (nebo třeba chystá divadlo). Kulisy, štáb, herci, co hrají herce... leze mi to na nervy, nevím proč - námět k bádání pro mého imaginárního psychoterapeuta:-). První mínus "Ju-on 2". Asijská kinematografie se mi jen málokdy dokáže trefit do vkusu, většinou ji můj omezený evropský mozeček není schopen pobrat. Druhé mínus "Ju-on 2". Začátek filmu na mě valný dojem neudělal, bylo to typicky japonsky pomalé, ale nechyběl zneklidňující prvek a pak malý šok. Úroveň jednotlivých epizodek kolísala, ovšem několik scén se mi nesmazatelně zapsalo do paměti. Čas od času můj prst vyhledal mezerník a následovala i několikadenní pauza, než jsem se odhodlala k pokračování. Co jiného by mělo svědčit o kvalitě horroru, když ne touha film vypnout, protože napjatým nervičkám nedělá dobře? Nakonec se tedy z "Ju-on 2" vyklubalo solidní dílko: získala jsem fóbii k nízkým stolkům s ubrusem až na zem, vlasy si udržuju víc nakrátko, aby tolik nelezly z umyvadla a můj pes má přísně zakázáno bouchat ohonem do zdi:-). Kdo viděl, chápe;-). 66,6% (14.05.2010)

Nedalo se to dokoukat. Taková nicneříkající nuda to byla. Fáma, že japonské horory jsou špička už mě přestává bavit. Japonci možná dokáží vymyslet slušný hororový příběh, ovšem nedokáží natočit dobrý horor, u kterého by se člověk bál a který bych jim uvěřil. První díl jsem viděl pouze v americké verzi a ani ta nestála za moc, ovšem tohle nestálo ani za těch 95 minut mého života. Po hodině to muselo pro mě skončit. Po tom, co jsem se ztratil v tom kdo je Onomato, Okokato, Olovato a Onanato, jsem si řekl, že tam budeou alespoň nějaké napínavé nebo lekací okamžiky, když už nic jiného. Těch jsem se také nedočkal. Navíc kromě toho, že mívám bordel v postavách, protože vypadají všechny stajně, tak jako již tradičně, všichni obsazení herci nebyli snad ani herci. Byla to skupinka více než nevýrazných a nezajímavých lidí, kteří sotva z paměti řikalí scénář, který sám o sobě stál za prd. (04.01.2012)

Ne o moc horší než předchozí díl. Problémem je možná to, že je to už po čtvrté to samé. Mě to ale příliš nevadí. Další atmosferická podívaná a vůbec se nedivím, že se u ní může leckdo pořádně bát. Japonci jsou šílenci a tenhle subžánr hororů jim prostě jde. Zvlášť ke konci si film moc pěkně pohravá s divákem, až se z toho stává takové hororové psycho. (01.02.2012)