Samaritánka

Po filmu „Drsňák“ další zvláštně zpracované téma prostituce. Dvě školačky, ta jedna vydělává a dokonce jí to baví. A druhá sjednává schůzky, drží kasu a dává pozor na policejní kontroly. Po té, co „ta v terénu“ vyskočí před policií z okna a následně umírá, vydává se její přítelkyně po stopách klientů s jedním zásadním rozdílem, za sexuální službu si nejenom nic neúčtuje, ale naopak vrací již dříve vydělané peníze. Holčička, která doma spí s plyšovým medvědem a přes den dělá muže „šťastné“.. a její bezradný otec, který potřebuje vybít to své zoufalství, které před dcerou skrývá. Ki-duk Kim mě často svým pohledem na svět děsí, vždy překvapuje, ale i podivně přitahuje. P.S. Nádherný záběr na posezení v parku vedle šesti modrých sedících soch. (11.12.2005)

Kim Ki-duk prostě netočí podprůměrné filmy. Opět tady máme naprosto netuctový příběh, kde zvraty nejsou tak, jak je divák navyklý je tušit. Dostala mě emocionální stránka, ta scéna, jak zničený otec vezme k uchu mobil a ozve se hlas... ta je pro mě vrcholem. Vynikající herecké výkony umocňuje skvělá pointa. (10.08.2006)

Zprvu jemně nahozená citová freska s odstíny ledabylé poetiky, jejíž morálně-etický akcent mě v této podobě spíše minul. Až jsem si říkal, že by u toho režisér mohl tentokrát zůstat. No, zůstal opět svůj, takže film má i svou brutálnější tvář a tragičtější odstín. Doporučuji méně přemýšlet a více prožívat, což ostatně u Korei není žádná novinka. (10.01.2006)

Po dlhom čase som sa vrátil ku Kim ki Dukovi. A priznám sa nie som z toho dva krát nadšený. Síce je príbeh lyrickejší a myšlienkovo formovateľnejší ako jeho prvotiny, ktoré boli len exibíciou násilia a sexu, ale namiesto meditatívneho účinku 3-Ironu, alebo Jari, lete...., je toto len sled dobrých nápadov uväznených v bezduchej forme preplnenej akože „významami“, ale v konečnom dôsledku je to omnoho priamočiarejšie, než ako sa to snaží divákovi nahovoriť. Je to o strate nevinnosti, samote a o zmierení. Tieto aspekty Kim, ale podkladá pred diváka veľmi ťažkopádne. Stále ho mám rád a stále si užívam jeho postavy aj mieru násilia a divnosti akou prezentuje svoj výrazný rukopis. Len v tomto prípade som bol asi nastavený trochu inak. V jeho tvorbe sa jedná o skrz naskrz priemerný film. (17.07.2014)

Po první půlhodině jsem se litoval, jakou že to mám smůlu a v životě jsem nepotkal dvojici podobně altruisticky založených dívek, jako jsou Jae-young a Yeo-jin, ale následná rozezlená reakce milujícího otce na počínání jeho dcery mne vystrašila natolik, že jsem myšlenky na asijské středoškolačky okamžitě pustil z hlavy a inspirován skvěle nasnímanými exteriéry (a podmanivou hudbou, která pohled na ně podbarvuje) jsem se začal těšit na procházky podzimní krajinou. (05.09.2009)