V dobré společnosti

Po Kamenické 15 jsem v pátek večer tak nějak náhodou začal někdy ve třetině filmu koukat na dorážení mezi šéfem Carterem a jeho podřízeným Danem. Od scény, kdy se Carter pozval k Danovi domů na večeři, jsem vnímal a většinou jsem si užíval i vtipné hlášky a nápady. Myslel jsem si, že jsem tak znavený po závodě, a proto konzumuji bez opovržení sice jednoduchou, ale celkem nevtíravou, přirozenou zábavu místy okořeněnou slovními přestřelkami. A ocenil jsem sportovní vložky (basketbalové fígle, tenisový trénink i závěrečné proběhnutí po pláži). Oddechová, pohodová komedie o vztazích; podívaná, která netlačí na pilu zbytečným přeslazeným koncem (toho jsem se obával). A líbila se mi ústřední trojice - D. Quaid, T. Grace a S. Johansson. (30.05.2009)

Není to komediální (řikám já), romantika z toho taky jaksi vymizí (řikám já) a do dramatu to má daleko (už sem řek!). Scarlett s tím svým divným hlasem je furt stejná, Quaid v roli amerického otce na zliskání a nová tvář Topher Grace celkem potěšil (nevim proč, ale pár zaksichtěníma mi připomínal Roberta). Na štěstí film skončí tak, jak jsem nečekal, za což přihazuju o bod navíc. Jinak ale blbost... (01.07.2010)

Je dobré, že scenár a film vznikli ešte v "zlatých" nekrízových časoch. Naša súčasná nočná mora by jeho vyznenie rázne pozmenila. Pohodový film, ktorý ma potešil tým, že vzhľadom na to, čo sa v ňom všetko odohraje a že to nie sú vo väčšine prípadov veci príjemné, si stále tento status udržiava. Možno to bude pre niekoho znamenať faloš, ale máme predsa toľko depresívnych filmov o živote, že sem tam nejaký ten pozitívnejší určite poteší. Film navodzuje zo začiatku pocit, že sa bude uberať očakávaným smerom, avšak v záverečnej štvrtine prekvapí svojimi nečakanými zvratmi, ktoré sa snažia viac reflektovať život, ako nasledovať očakávané klišé. Občas sa mohol uberať lacnou komediálnosťou, ale Weitz vedel, že tentokrát točí pre trochu odlišné publikum. (20.01.2013)

Inteligentní komedie od tvůrce prvních Prciček. Že to není možné? Tak to se podívejte na tento film, kterému vévodí nekompromisní Dennis Quaid. Mě osobně potěšila přítomnost Scarlett, pro kterou mám malinkatou, (no dobře, tak trochu velkou :-)), slabost... A Tophera Grace, který tomu dával tu správnou šťávu, takže si ho budu všímat rozhodně víc... Vynikající komedie s pomalým rozjezdem, skvělým prostředkem a neamerickým koncem -> ideál na páteční večery... (29.05.2009)

Úplně živě jsem si představil, jak ten mladý reklamní žralok prezentuje v zasedačce nějaké tuzemské společnosti svým podřízeným vizi o synergii a týmu - nejčastější otázka ve firemních kuloárech by pak zněla: „Co je to za ambiciózního kreténa?“ Decentní komedie o životních hodnotách a jejich relativitě, co se sice klišé vyhýba jak kníže Schwarzenberg bdělosti, ale až na pár světlých výjimek působí suchopárně a tak nějak neškodně. Navíc, vše protkáno kulturou servility v zaměstnaneckých vztazích, což beru v reálném životě se stejným despektem jako činnost v reklamním oboru.. Jen tak na okraj, schválně si během filmu představte Quaida v hnědém klobouku a světlé košili - kdyby se v roce 1942 nenarodil malý Harrison, padla by volba určitě na Dennise.. (21.01.2013)