V dobré společnosti

Není to nejlepší film, jaký jsem kdy viděla, na druhou stranu se takhle sympaticky civilních filmů, které vás ale nenudí ani na chvíli, natočí jen pár do roka. Sice se neválíte po zemi smíchy, ale tenhle kousek v sobě prostě jistou šťávu má. Taková inteligentní pohodička pro náročnější diváky, kteří si chtějí zrovna odpočinout od všech válečných a depresivních filmů. Navíc mám Dennise Quaida ráda už dlouho a svojí roli tatínkovského šéfa firmy vystihl fakt dokonale, stejně jako se Topher Grace výborně ujal role mladého, nezkušeného a trochu naivního nového šéfa. A skutečně velké plus u mě tenhle film má i za svůj trochu nečekaný (a zvlášť u amerických komedií nevídaný) konec. (23.10.2006)

Je to již 10 let, co jsem tento film viděla poprvé a byla jsem totálně odvařená z Tophera :D :D A toto stále trvá :D Film o tom, jak "mladí" nahradí "dinosaury", kteří se přes to velice těžko přenášejí. Film, ve kterém je zatím pro mě nejvíce vyhazovů či řešení co bude s firmou dál, která se poté stěhuje z patra do patra :) Dvojice Quaid x Grace je skvělá - přesně jako otec se synem :) A jelikož si film nehraje na nějaké specialitky, i ten závěr se mi líbil, že se žádný happyend nekonal :) Je to podle mě až moc jednoduché, uvěřitelné, příjemné a nenáročné :) Pohoda :) (15.03.2015)

Je dobré, že scenár a film vznikli ešte v "zlatých" nekrízových časoch. Naša súčasná nočná mora by jeho vyznenie rázne pozmenila. Pohodový film, ktorý ma potešil tým, že vzhľadom na to, čo sa v ňom všetko odohraje a že to nie sú vo väčšine prípadov veci príjemné, si stále tento status udržiava. Možno to bude pre niekoho znamenať faloš, ale máme predsa toľko depresívnych filmov o živote, že sem tam nejaký ten pozitívnejší určite poteší. Film navodzuje zo začiatku pocit, že sa bude uberať očakávaným smerom, avšak v záverečnej štvrtine prekvapí svojimi nečakanými zvratmi, ktoré sa snažia viac reflektovať život, ako nasledovať očakávané klišé. Občas sa mohol uberať lacnou komediálnosťou, ale Weitz vedel, že tentokrát točí pre trochu odlišné publikum. (20.01.2013)

Topher Grace byl pro mě v tomto filmu snad tím největším překvapením. Nejenže jeho přivanutí čerstvého větru do firmy byl nezapomenutelný zážitek, ale on především stělesnil Cartera jako ne úplně dokonalého a světaznalého ředitele. V některých situacích jsem si vzpoměl sám na sebe. Nervózní poklepávání nohou či "Nevím co mám udělat, abych prolomil to trpné ticho v rozhovoru, tak řeknu nějakou blbost." mě úplně dostávali. Navíc to fetišistycké pití kafe má taky něco do sebe.... A Scarlett chci k sobě domú!!!!!!!!!!!!!! (22.06.2008)

Tento film nějak nenaplnil mé očekávání po tom, co jsem si přečetl některá hodnocení na tomto serveru. Neříkám, že je to špatný film, určitě se u něj nebudete nudit, ale nic vyloženě vtipného nebo převratně poučného jsem v něm nenalezl. Na to, že je to mimo jiné o lásce, mě ani jednou nedojmul, což mě u této kategorie filmu překvapilo. V porovnání např. s filmem Jak na věc u mě tento film jasně prohrál. (18.07.2006)