V dobré společnosti

Vskutku jsem dostala něco, co jsem nečekala. Protože tenhle film (těžko psát komedie) je tak hezky naivně-realisticky lidský, že mě dostal. Konfrontace dvou generací na pracovišti v poněkud obráceném pořadí, mládí, které se dere nejen po profesním žebříčku nahoru, ale narušuje i rodinou pohodu. Prostě unikum, i po herecké stránce, protože tak moc charismatický mi Danis Quaid už dlouho nepřipadal a Topher Grace je klučina (jak jinak to napsat?) tak tragicky zasmušilý, že jsem mu to zbaštila i s navijákem. Divná zábava tenhle film, ale to rozhodně nesnižuje jeho dějové a herecké kvality, prostě má takové jemné a nenásilné poslání ... (15.10.2005)

Taková krásná, inteligentní a pohodová oddechovka o tom, proč je svět a život v něm tak nádherné a pohodové místo. Lidská konfrontace dvou rozdílných postav s jiným žebříčkem hodnot lahodně hladí po duši, stejně jako pohodoví herci. Film je navíc taková sonda do světa přebírání firem a ukazuje jejich dopady na lidské osudy. Krásný a nehollywoodský závěr. (31.03.2006)

Nenáročná komedie pro náročné, zní to trochu divně, ale je to nejjednodušší definice filmu, který pohodově dokáže uspokojit náročné choutky zarytých cyniků, kteří se rádi navážejí do komedií těžících z ústředního tématu, kterým je ostrá konfrontace dvou generací. Paul Weitz natočil na americké poměry velmi uměřené dílo oplývající chytře napsaným scénářem, jehož základní linka sice připomene cokoliv jiného z už vzpomínaného žánru, ale duchaplné dialogy, režisérsky velmi inteligentně vystavěná zápletka a hlavně špičkové herecké výkony, staví tento film nad ty „jiné“. Střetnutí Dennis Quaid – Topher Grace a vzájemná chemie Topher Grace – Scarlett Johansonn, vytvářejí jedinečný herecký koncert, na který je radost pohledět. Při pátrání v paměti po podobném filmu, u kterého jsem se tak dobře pobavil, by mi možná nestačil ani dalekohled, jak je to dávno. A o to víc si pak budu pamatovat tento (05.08.2005)

V dobré společnosti překvapí především tím, že je v rozporu s většinou současné americké komediální produkce tak nějak uměřený a kultivovaný. Neobjevuje se tam zkrátka takový ten typicky pubertální nebo buranský humor a celý snímek jako by chtěl oslovit spíš dospělé publikum, které jinak dává přednost televizní obrazovce. Není to film špičkový, protože humor v něm obsažený není tak vypointovaný, ale celé je to slušně napsané, obsazené i zahrané. Snímek zůstává na půdě produkce amerických majors, tzn. žádné velké experimenty a provokace, jen lehká společenská kritika, která ani zdaleka nedosahuje údernosti např. Lítám v tom. Má ale překvapivý konec, který se vymyká tradiční šabloně romantických happyendů. Ona ta romantická linka především díky přítomnosti Scarlett Johansson, která je pro tenhle druh žánrových snímků jako stvořená, poněkud přebíjí tu komediální. Celkový dojem: 65 %. (07.11.2010)

Mám podobné filmy docela rád, ale nemůžu si pomoct, něco mi tu chybělo. Herci dobří, scénář docela dobře popisuje pracovní prostředí (post)moderních velkých korporací (a infiltraci firmy externími "zmrdy":)), ale celé je to tak nějak suché, dialogům chybí větší údernost a vypointovanost a jasnější postoj tvůrců, chvíli si chtějí ze synergie utahovat, chvíli je to zas skvělá věc, zkrátka přešlapování na místě, co tím chci vlastně říct. Co se však povedlo, je závěr. Ve chvíli kdy už jsem myslel, že vím, jak to všechno dopadne přijde docela nečekaný vztahový kotrmelec, který film povznáší tam, kde měl šanci být celou dobu. Škoda, moc nechybělo a mohl to být další zajímavý film na téma vystřízlivění z amerického snu. Moc škoda. (17.01.2007)