V dobré společnosti

Je to vztahový film a moc dobře zahraný, se žhavou tématikou tvrdé současnosti. Dennis jako vyšilující taťka a charakterní věrný zaměstnanec firmy se nemohl předvést lépe, má u mě bodík už asi navždy za film Den poté. Topher je pro mě nová neznámá a za svým šéfem a zástupcem vůbec nezaostával. Vyjma ukázky šíleného životníhu stylu v NY, který udává drive celého jeho mikrosvěta, mě mile překvapil nečekaný závěr. Co ale dělá film přednostním, je podobně jako v pozdějším Margin Call americká firemní politika. Český oVčan se slinou na bradě jen tupě zírá na fungování týmové kolegiality, kamarádský přístup, nezbytné tykání od šéfa po údržbáře bez trapného titulování, kdy dostat za bodrého poplácávání po zádech padáka, skoro to nezamrzí. Ovšem pokud jde o zdroje financování, v tom jsou zase jinde oni a totál(it)ně. "A máte druhou hypotéku!" A my všichni to teď budeme splácet, richtig. (29.01.2012)

Nenáročná komedie pro náročné, zní to trochu divně, ale je to nejjednodušší definice filmu, který pohodově dokáže uspokojit náročné choutky zarytých cyniků, kteří se rádi navážejí do komedií těžících z ústředního tématu, kterým je ostrá konfrontace dvou generací. Paul Weitz natočil na americké poměry velmi uměřené dílo oplývající chytře napsaným scénářem, jehož základní linka sice připomene cokoliv jiného z už vzpomínaného žánru, ale duchaplné dialogy, režisérsky velmi inteligentně vystavěná zápletka a hlavně špičkové herecké výkony, staví tento film nad ty „jiné“. Střetnutí Dennis Quaid – Topher Grace a vzájemná chemie Topher Grace – Scarlett Johansonn, vytvářejí jedinečný herecký koncert, na který je radost pohledět. Při pátrání v paměti po podobném filmu, u kterého jsem se tak dobře pobavil, by mi možná nestačil ani dalekohled, jak je to dávno. A o to víc si pak budu pamatovat tento (05.08.2005)

Velmi příjemný film se slušným obsazením-Dennis Quaid jako ředitel vydavatelstvi, který je ze své funkce na vrcholu kariéry sesazen mladým, ambiciozním Topherem Gracem, jeho dcera Scarlett Johansson, do které se Topher tak trochu zamiluje....film o pádu ,respektu, zmoudření, ale i pokoře a dravosti.O tom, jak lze i nelze manipulovat s lidmi, o tom, že i v pádu si lze zachovat svoji tvář a ještě zvládat rodinný život.Moc pěkné čtyři hvězdy. (18.02.2013)

Taková krásná, inteligentní a pohodová oddechovka o tom, proč je svět a život v něm tak nádherné a pohodové místo. Lidská konfrontace dvou rozdílných postav s jiným žebříčkem hodnot lahodně hladí po duši, stejně jako pohodoví herci. Film je navíc taková sonda do světa přebírání firem a ukazuje jejich dopady na lidské osudy. Krásný a nehollywoodský závěr. (31.03.2006)

Není to nejlepší film, jaký jsem kdy viděla, na druhou stranu se takhle sympaticky civilních filmů, které vás ale nenudí ani na chvíli, natočí jen pár do roka. Sice se neválíte po zemi smíchy, ale tenhle kousek v sobě prostě jistou šťávu má. Taková inteligentní pohodička pro náročnější diváky, kteří si chtějí zrovna odpočinout od všech válečných a depresivních filmů. Navíc mám Dennise Quaida ráda už dlouho a svojí roli tatínkovského šéfa firmy vystihl fakt dokonale, stejně jako se Topher Grace výborně ujal role mladého, nezkušeného a trochu naivního nového šéfa. A skutečně velké plus u mě tenhle film má i za svůj trochu nečekaný (a zvlášť u amerických komedií nevídaný) konec. (23.10.2006)