Reklama

Reklama

Mikrokomedie podle spisovatele J. Haška. Do blázince přivedou jistého pana Mlácena (J. Kemr), který chce prodat dva kostelní zvony. Nejprve je nabízí obchodníkům v hostinci. Tvrdí, že je dostal jako dědictví po svém strýci, ale neví, co by s nimi dělal. Nikdo je ale nechce koupit. Kvůli tomu se ocitne nejprve na komisařství a nakonec ho posílají do blázince. Profesor (L. Kopřiva), který se domnívá, že pan Mlácen trpí jakousi fixní představou a je psychicky nemocný, mu slíbí, že jeho dva zvony odkoupí… Režisér Z. Podskalský zpracoval látku se staropražským dobovým šarmem, s hospůdkami a jejich štamgasty, pavlačemi a jejich správcovou, i místními potulnými zpěváky, a především se skvělými hereckými výkony. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Dneska chodí po Praze jeden pán a prodává zvony všude. Nebojte se, von není zlej, ale kdoví, jak to s ním bude." Milá komediální hříčka podle Jaroslava Haška, o tom jak pan Mlácen tak dlouho usilovně přesvědčoval své okolí o (zdánlivě) bláznivém nápadu, aby od něj odkoupili jeho zděděné zvony, až se mu nakonec podařilo totálně zblbnout ředitele blázince.  Příběh celkem obyčejný, herectví nejen Josefa Kemra, ale i Vlastimila Brodského, Luďka Kopřivy a Stelly Zázvorkové z něj však dělá skvělý komediální zážitek. Zděnek Podskalský tenhle typ malých komedií vskutku uměl. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Výborné herecké obsazení a Podskalského režie dělají z téhle malé staropražské švejkoviny televizní klenot, jehož krásu jsem objevil až dnes. Anžto jsem vůbec o existenci této mikrokomedie nevěděl. Kouzelné tu je naprosto vše,  od ukřičené pavlačové matróny Zázvorkové přes obchodníčky Brodského, Libíčka a Homoly až k psychiatru páně Kopřivy s jeho praštěnou kolegyní Skořepovou. Sedly mi hospodské řeči, hurónsky řev na pavlači, bezradnost pana Mlacena i Kopřivovo milé přehrávání v závěru. Inu klenot,  u nějž sedí každý brus. ()

Reklama

lennyd 

všechny recenze uživatele

Pan Mlácen zdědí od svého strýčka, zvonaře, dva kostelní zvony - o váze 720 a 550 kilogramů. Prozatímní umístění v činžovním domě na pavlači ale nelibě nese domovnice a ostatní nájemníci, a tak dostane pan Mlácen ultimátum - buď se zvonů do konce týdne zbaví, nebo budou na jeho náklady odstraněny. Zvony, v hodnotě 4000 zlatých, ale nikdo nečekaně nikdo nechce, a pan Mlácen z toho má velmi těžkou hlavu. Až tak těžkou, že se dostane do léčebny pro duševně choré, kde nachází nečekaného kupce ... Tak toto bylo fakt nádherné - naprosto bezvadné téma (i když s trochu předvídatelným koncem), skvělé herecké výkony - hlavně Luďka Kopřivy a Josefa Kemra, ale i ostatních hereckých hvězd (Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský, Jan Libíček a další) - škoda že ostatní postavy nedostaly tolik prostoru jako Kemr a Kopřiva (například Libíčkovo přemítání o válce Turků a Tatarů se mi líbilo moc). Každopádně Zdeněk Podskalský ukázal, že netřeba mít miliardové rozpočty k tomu, aby se dal natočit bezva film - byť jen třičtvrtěhodinový... ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Dobrá adaptace Haškovy povídky, kterou kazí drobnosti, jako například Josef Laufer coby jeden z pouličních zpěváků, na němž je ale opravdu hodně vidět, že housle drží v ruce poprvé v životě (zatímco Josef Zíma si s akordeonem vyloženě tyká) nebo Luděk Kopřiva a jeho šílený závěrečný výstup. Jinak se Zvony pana Mlácena povedly a zejména kvůli výbornému obsazení se vyplatí je vidět. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

To byl ale krásný herecký koncert o kšeftu za všechny prachy. Já se vůbec nedivím, že se ten psychiatr v podání parádního Luďka Kopřivy zbláznil.Mě by rovnou trefilo, takže bych šílený výstup nepředváděla. Haškovy povídky mají nezaměnitelné kouzlo a totéž platí i o jeho osobitém humoru.Byla to hezká anekdota. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Když je sepisována smlouva mezi profesorem (Luděk Kopřiva) a panem Mlácenem (Josef Kemr), tak pan Mlácen prohlásí, že bydlí „v Praze na Žižkově, Cimuburkova 9“. Součástí Prahy se ale Žižkov stal v roce 1922 v souvislosti s vytvořením Velké Prahy, přičemž děj filmu se odehrává v období Rakouska-Uherska. (VN85)

Reklama

Reklama