Jáma a kyvadlo

Řeknu to na rovinu. Viděl jsem dřív film Zánik domu Usherů. Pokud si přečtete můj komentář k tomuto filmu můžete si z malou nadsázkou změnit název na Jáma a kyvadlo. Majitele domu hraje stejný herec, tedy Vincent Price, má i stejné sklony k malování. Člověk , který tentokráte přijede na návštěvu nahledá svou snoubenku, ale svou sestru. Je tu i sluha, ale mají i služku. Dům nestojí u jezera ( bažiny ) ,ale u moře...taky voda. Instrumentální hudba ( Lex Baxter ) podporuje ponuré prostředí obou domů a vedou se zde dlouhé debaty o příčinách smrtí. Předloha je taky od Edgara Allana Poa http://cs.wikipedia.org/wiki/Edgar_Allan_Poe Režii dělal taky Roger Connor. Scénář Richard Matheson, tak jak před rokem. Akorát je tady to kyvadlo, jinak nic nového. Zánik domu Usherů byl lepší a první, to možná rozhodlo o hodnocení. (03.02.2010)

Rovnomenná poviedka Edgara Allana Poa má iba štrnásť strán a tvorcovia si z nej vzali naozaj iba tú jamu s kyvadlom. Ani to čo vymysleli, aby naplnili 80 minút filmu, nevymysleli zle. Ale ani tak, aby výsledok bez straty desiatky prežil toľké roky. Prehrávajúci Price, zapavučinovaný zámok, ale na druhej strane gotika vo všetkom naokolo, aj aké také napätie, takže tie pôvodne pridelené tri hviezdičky sú akurát. Žiaden hororový kult, ani žiaden nepodarok. Len priemer, ktorý už chytil šesťdesiatročnú patinu. (06.09.2020)

Rozhodně nelze očekávat čistou filmovou verzi známé Poeovy povídky, s tou to má společného jen málo (zhruba 10-15 závěrečných minut), je to spíše slepenec více poeovských příběhů a námětů (spíše jejich ducha). Dobře vymyšlený a hlavně výborně natočený příběh s klasickými poeovskými proprietami jako je předčasný pohřeb, zazdívání zaživa, užírání svědomí a propadání šílenství. Dočkáme se klasických pochmurných gotických kulis, temně tísnivé a napjaté atmosféry a v neposlední řadě výborné hudby. Trojka Poe-Corman-Price je prostě klasika. 4,5* (11.05.2010)

Hmmmm, tak u tohodle filmu mi šel opravdu mráz po zádech. Je to takové hororo-drama, spíš bych se mírně přiklonil k hororu. Celý děj se odehráva ve strašidelném zámku, kterého obklopuje velice strašidelná krajina. Začátek byl hodně moc zajímavý a dramatický, středem se nabíralo napětí, pomalu přibývalo hororových scén a přišel naprosto dramatický a hororový konec, který byl nejlepší části filmu. Konec mě fakt dostal. Tady byla nadmíru vynikající atmosféra, která byla klidná, tajemná a strašidelná, strašně moc se hodila k filmu. Tady musím nejvíce vyzdvihnout hudbu, jež dělala tu pravou kvalitu filmu. Hudba byla velice poklidná, nedávala najevo, že se staně něco nečekaného a byla hlavní složkou filmu, za ní se nebojím dát 2*. Scény byly více hororovější než dramatičtější, ale některé byly opravdu hororové ( rakev ). Taky musím upozornit na herecké výkony, které byly zvládnuté nad míru skvěle. Film je o větší část rozvinutější než kapitola z knihy. Většinou knihy jsou lepší než film, ale tady v tomto přípaně rozhodně ne. Proč? Film měl rozvinutější děj a měl ho i lepší a hororovější, kniha ho neměla tak rozvinutý, protože má jen jednu kapitolu, ale měla ho za to dramatičtější. Film Jáma a Kyvadlo byl jedním z nejlepších dramat-hororů, co jsem doposud viděl. A musím taky poděkovat uživateli Dan9K, od kterého mám tento film. Tenhle drama-horor si nezaslouží nic jiného než 5*. Zde na konec si ještě dovolím zacitovat z kapitoly:" Dolů, neustále dolů se šinulo. Dolů, neodvratně, neúprosně dolů! Dolů, stále tak nepřestajně, stále nevyhnutelně dolů!" 94% (22.04.2007)

Cítím se jako v pohádce. Vidím kočár jedoucí po kamenité cestě podél pobřeží. Dřevěná kola rachotí, když přejíždějí mnohé nerovnosti. Zahledím se do dáli a v mlžném oparu spatřím mohutný zámek, k němuž nyní směřují kroky muže v černém, kterého k zámku přiblížil onen zmíněný kočár. Jakmile muž projde vstupní branou, zaobalí se příběh ponurou atmosférou a úplně změní svůj ráz. Už se necítím jako v pohádce. Napnutě sleduji strašidelné osudy pána domu a společně s ním kráčím zaprášenými chodbami, které v pravidelných intervalech nesou na zdech husté sítě pavučin. Sestupuji po točitých vrzavých schodech a ocitám se v podzemních kobkách děsu. Do útesu, na kterém zámek stojí, mezitím naráží stále intenzivnější příbojové vlny. S přibývajícím časem odhaluji šokující tajemství, které jsou skryta za každým tmavým koutem a tíživá atmosféra se mnou cloumá jako vítr se stéblem trávy. Nad temným zámkem zuří bouřka, na nebi se válí těžká mračna rozrytá klikatými blesky a zpěněné moře se tříští o skály a výhružně hučí. Když společně s posledním dějstvím vstoupím do tolik očekávané pekelné jámy a nade mnou se začíná pozvolna rozpohybovávat nejdůmyslnější a nejkrutější místní mučící nástroj, tají se mi dech a srdce bije jako zvon. Ano, kyvadlo se téměř neslyšně přemisťuje ze strany na stranu a scéna je tak krásně atmosférická a obestřená krutou bezmocností, že se místy vyrovnává Poeově knižní předloze. Film vrcholí hrůzným a pro mě památným záběrem. Klaustrofobická hudba štípe po celém těle a už při závěrečných titulcích vím, že jsem měl tu čest vidět jeden z nejlepších snímků žánru. 300 tisíc dolarů(rozpočet) (31.08.2007)