Kráska z Marsu

Prve ruske sci-fi, ktore vzhladom na svoju dobu vzniku znesie bez nadsazky oznacenie "revolucne" - ved posudte sami - kosatejsia narativna struktura, vyznacujuca sa pararelnym dejom, pocetnymi retrospektivami, vyznamovymi detailmi v druhom plane obrazu (tiene na stene), ucelove maskovanie hlavneho hrdinu, obdivuhodne dekoracie, masky, triky...z dnesneho pohladu jasna klasika (22.08.2004)

Neskutečně zajímavý film, který dokáže být jak totálním komunistickým škvárem (skuteční práce je důležitější, než vědecké bádání), tak příkladným blockbustrem, který nepostrádá jisté napětí, opulentní scény, výjevy marťanského města, vraždy, chrabré vojáky sovětu, zlé buržoazní padouchy, utajené plesy zbohatlické honorace... Chybí snad jenom automobilová honička a vesmírná bitva. Přestože je film němý, má dost rychlé tempo a tam kde se děj odehraje na poli pěti minut, dneska by bylo potřeba půl hodiny (ovšem jelikož jsem bídný, akulturní prabarbar, nemám ani nejmenší tušení, jestli je to specifikum tohohle filmu, nebo celého kinematografického období 20. let, hle, já nehodný červ). Velmi zábavné sci-fi (Přestože se valná většina filmu odehrává na zemi a s marťanským světem nemá nic moc společného), zabalené do propagandy srpu a kladiva, což ovšem celku dodává jistou zvrácenou poetiku. (08.03.2015)

Vlastně jsem o tomto filmu vůbec nic nevěděl před tím ,než jsem jej viděl. A je to jen dobře. Opravdu jsem čekal výpravnou sci-fi a o to víc jsem byl překvapen, když jsem viděl dá se říct romantické drama z porevolučního Ruska. Děj příběhu je rafinovaně vystavěn na kontrastech reality a snů, které až na konci příběhu dostanou ten pravý rozměr. Skoro každá postava ve filmu má dvojí tvář, jednu tu reálnou a druhou krásně vloženou do představ inženýra Lose (tento kontrast je např. patrný v postavě komického detektiva a ve směru jeho vyšetřování v realitě a v představě Lose). Úžasná postava, kterou jsem si zamiloval je šmelinář, zlodějíček, podvodníček a předrevoluční asi podnikatel Erlich. No, je jasné, že hlavní záporák nebude nějaký rudogvardějec, že :-). Ještě poznámka k uvedené délce filmu: Viděl jsem 111 minutovou verzi. (29.04.2006)

Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá. (15.11.2006)

Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès. (18.02.2012)