Yeopgijeogin geunyeo

Mé první setkání s Korejskou romantikou, během jejíhož sledování mě žádné velké emoce nezaplavovaly (snad až na posledních cca 20 minut), ale přesto se mi pod kůži dostala a ve výsledku jsem byl s výslednými pocity spokojen. K maximálnímu hodnocení se nepřikláním z jednoho prostého důvodu. Zbytečným scénám, které dle mého nemají v romantickém filmu co dělat a tudíž v celkovém kontextu nepůsobí nijak důležitě a i když by samy o sobě fungovaly jako samostatné filmy, sem se nehodily a zbytečně rušily. Řeč je o scénách při čtení scénářů a o většinou uživatelů zmiňovaném dezertérovi. Naštěstí je v celém filmu přehršel scén kvalitních a vtipných, které dají na vzpomínané scény zapomenout - roztomilé nadavování hlavního představitele, hra s nohama v metru, hlášení absentujících studentů... Celkově jsem byl s výsledkem spokojen a budu film chválit kde budu moct, ale plné hodnocení nedám. (08.04.2010)

Vtipné, lehké, s nadsázkou, romantické, velmi Korejské... určitě ano. Korejci snad i blicí scénu umí natočit celkem poeticky. Pachelbelův kánon také určitě dojme. Ale když ho jako muzikant neustále omíláte na pohřbech a vánočních koncertech, získáte k němu trochu jiný vztah. Co jsem tím chtěl říci? Třeba že neexistují žádné jediné, univerzální a správné emoce. Stejně jako v hudbě. (13.02.2006)

Ech. Ach. Ouvej. V příjemném rozpoložení jsem si pustil tenhle opěvovaný film a těšil jsem se, jak mě dojme svou křehkostí, zaujme svou svěžestí nebo aspoň uchvátí svou romantičností. Čekal jsem. Přežíval jsem nudné scény, skřípal jsem zuby u patetických nebo zcela nesmyslných dialogů, zíval jsem na místech kde jsem tušil vtipy. Jedny z mála scén, které mě vytrhly z nedobrovolné letargie byly akční scény z nerealizovaných scénářů, které byly natočeny pravda šmrncovně. Tak, že jsem si nemohl nepřát, aby scéna pokračovala namísto hlavního filmu. Ke konci se film navíc roztopil v romantickém cukrkandlu, přičemž fakt, že se film tomuhle ulepenému patosu poměrně úspěšně vyhýbal, byla jedna z mála věcí, která mě na něm imponovala. A ta délka? Ach jo... Už vidím ty kameny, které po mě metáte. Abych se ale nezpronevěřil svému svědomí, musím. Za pár podařených scén a technickou stránku filmu: 40% (04.05.2007)

Dievča s bláznivou náturou uväznené vo vlastnej bolesti, racionálny chalan, ktorého sa osobne dotýkajú všetky možné výkyvy pubertálnych pošukov, spleť žánrov od fantastického humoru až po tragickú romantiku uvarenú na spôsob kórejských majstrov. Mohlo z tohto vzísť sklamanie? Nádherne vykreslené charaktery postáv, ich rozdielnosť a zároveň vnútorný súzvuk, celá atmosféra dokreslená príjemnou hudbou a nápaditými scénkami. Som stále viac presvedčená, že americké limonády sa s kórejskou originalitou nedajú porovnávať, navyše z kórejčiny stále cítiť akýsi krehký duchovný rozmer, ktorý dodáva romantike z ich pohľadu neobyčajné vyznenie. 90% (11.04.2010)

Klenot. Romantický film bez jediného bozku – tak to už hej. Čakal som niečo poriadne naivné, s prehrávajúcimi hercami a dostal som veselí romanťák akého sa v americkej produkcii nedočkáme ani omylom. I keď ma k zhliadnutiu dokopal trailer na remake je jasné že kúzlo tohto filmu je jedinečné a odporúčam každému absolútne každému bez rozdielu či takéto filmy má rád alebo nemá pretože toto je proste „must see“. (06.04.2008)