Proti zdi

Film ma jednu vyraznou nevyhodu, tou je scenar. Uz od zacatku se pribehu ( tak jak je nam predlozen ) neda verit. Za vse mluvi zadost o ruku. Pokud se od ruznych nepravdepodobnych situaci a nelogicnosti odprostime a omluvime je, mame moznost videt film, ktery nenudi. Je velice dobre a dynamicky natoceny, vyborny soundtrack ( vcetne klipu z Istanbulu:-) ), zajimave prostredi. Souhlasim s ostatnimi uzivateli, ze tam bylo moc nasili, zcela zbytecne. Sibel Kekilli je v Proti zdi nadherna. (20.08.2009)

Sibel, jejíž zhýralý život je okázalou rebelií vůči pravidlům její konzervativní, rodiny potká Džahida (už jsem zaslechl i pár zkomolenin, tak jsem to edukativně napsal foneticky :)), jehož zhýralý život je následkem kruté rány osudu, a oba si mezi sebou, navzdory osobní mindrákům a excesům, začnou budovat určitý vztah.. Nejsilnější Akinovou zbraní je jednoznačně schopnost udělat film, který není ani přikrášlený, ani uměle depresivní. Problém integrace národnostních menšin či náboženských záležitostí je tu ponechán stranou (teda IMHO, až mne zaráží, kolik komentátorů si myslí opak) a hlavním tématem se stává vyrovnání se s vlastní osobností a životem (včetně vztahů s lidmi s nimiž ten život chceme nebo musíme sdílet), před nímž by se nemělo utíkat. K Sibel Kekilli bych dodal, že je nejen dobrá herečka, ale také moc hezká ženská a prostě jsem si (samozřejmě z čistě studijních důvodů!) musel projít její, ehm, řekněme ranou filmografii. Té bych dal taky čtyři hvězdičky. Minimálně :) (30.01.2010)

Neřekl bych, že tenhle film nějak hluboce rozebírá rozdíly mezi západním světem a muslimským tradicionalismem. Tenhle film je spíše syrovou (ale přesto pěknou) romancí plnou překážek a právě mentalita tradiční turecké rodiny, která je diametrálně odlišná od té naši je jednou a možná největší z nich. - Samotný film obsahuje velké množství docela krutých a emočně silných scén. I proto na něj budu dlouho vzpomínat. A právě ta emoční síla snímku je důvodem, proč hodnotím, tak jak hodnotím. 85% (22.07.2012)

Vynikající německo-turecký film o střetu kultur, o tom, jak do sebe zapadají, jak se prolínají, ale i jak na sebe narážejí a reagují spolu dvě civilizační paradigmata - náš evropský emancipovaný pohled a tradiční patriotistické kořeny v jednání Turků (třeba ta scéna, jak se bratři baví o prostitutkách, za kterými je u nich zvykem bez nejmenších skrupulí chodit, a hlavní hrdina vybuchne, protože svou vyvolenou (byť Turkyni) miluje západním? způsobem, nebo prostě jen jinak a naplno)... Kulturní a civilizační tlak je tak obrovský, že před ním musejí lidé utíkat a někdy i emigrovat, stejně tak naši hrdinové - Turek Cahil utíká ke dnu láhve alkoholu a mladá Sibel nejdříve pokusem o sebevraždu z tohoto světa a pak se postupně stále více snaží z osidel ortodoxie své rodiny uniknout právě k Cahilovi. Zprvu formální sňatek přeroste v cosi hlubšího, ale dosíci kýžené vnitřní svobody nelze...cesta ven z kulturních stereotypů je namířena proti zdi... Stejně výrazný je tu i rozměr lidské individuality. Vzpoura jedince, odvaha bojovat se životem i nástrahami osudu, síla unikat systému a žít si svůj život vnitřně svobodně a nezadat si s nikým a ničím... To vše reprezentují oba hlavní hrdinové (Cahil pro mne osobně asi trochu víc) a vyjadřují tak čistě západní, evropský, individualistický pohled ve vnímání světa. Proti nim stojí vnímání tradiční, rodové, kolektivní... Za zmínku stojí i ,,romantická" rovina, tu jsem také silně akcentoval, motivy vztahu dvou mladých lidí a jejich čisté lásky... Nelze ani opomenout úžasné herecké výkony, bravurní režii a hudbu - kapela hrající záměrně místně kýčovitou muziku na břehu Marmarského moře v popředí Istanbulu byla skvělá... (24.09.2007)

Hodně nepříjemný snímek o tom, jak je také možné žít a překvapivě v tom žití dál pokračovat. Právě v té nepříjemnosti bych asi ale viděl problém, protože já na těch postavách nějak moc nevidím nic, proč bych je měl sledovat. Nechci se na ně dívat. Ale možná i to je prvek, který je spojen s dobrým filmem. (08.04.2016)