Rváčův deník

Pro mě jeden z nejsilnějších zážitků za poslední dobu. Skutečný příběh o partě kluků, kteří nejdříve hráli basket, flákali se, občas přičichli k ředidlu a nakonec skončili na samém dně, jako ten největší lidský odpad je přímo učebnicový příklad, jak začít se svinstvem jménem drogy. Leonardo DiCaprio i přes svůj tehdy nízký věk předvádí vynikající výkon a v současnosti patří mezi nejlepší herce. Další kdo stojí za zmínku je DiCapriovo "parťák" Mark Wahlberg, který si zde odehrál jednu ze svých prvních rolí. Scott Kalvert si tímto snímkem odbyl svůj debut a zároveň se divím, že od té doby natočil pouhý jeden snímek. Pokud chcete videť, co znamená dostat se na samé dno, tak Rváčův deník je skvělá volba........ (30.07.2008)

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

Snímek Scotta Kalverta(také nechápu, že od Basketbalového deníku natočil už jen jeden film) ukazuje zákeřnost drogového světa americké metropole, stejně jako skvělý herecký koncert Leonarda DiCapria. Tomu zdatně sekunduje Mark Wahlberg. Obě hvězdy první velikosti dneška, pro které je snímek jednou z prvních větších příležitostí, dokazují opravdu mimořádný herecký talent již v ranném věku. Obzvláště u DiCapria je možná trochu škoda, že pro většinu z masového publika je stále zafixován, jako "ten hezounek" z Titanicu. Díky filmu si uvědomíte, jak snadné je zmizet z cesty pro basketbalové stipendium na vysokou školu, do doupěte závislých a vězení. Závěr možná působí trochu "happyendově", ale film je natočen podle skutečných událostí a života Jima Carrolla. Navíc, nebylo by příjemné vědět, že někdy "tohle peklo" může skončit i dobře? (21.02.2010)

Zfilmované memoáry jednoho literárně nadaného newyorského narkomana. Nevěřím, že hlavní role v podání DiCapria vyžadovala vrcholné herecké umění. Domnívám se naopak, že komplexní charaktery, civilnější, pracující s bohatější škálou pocitů a nálad, jsou mnohem náročnější. Pan herec je ten, kdo pouhou intonací, postojem, nepatrným pohybem nebo mimikou dořekne vše, co do skriptu nešlo napsat. V tomto příběhu pro takové jemnůstky moc prostoru není. --- To ale vůbec nevadí. Tohle je agitka proti drogám a jako taková je velmi působivá, snad jedna z nejlepších. (26.02.2011)

Bravurně vystylizovaný příběh jednoho z mnoha. Jim Caroll ve své autobiografii popisuje na svém vlastním případu nejběžnější důvody, které svádějí na drogovou cestu; smrt bližního, pozitivní přístup kamarádů, juvenilní zvědavost nebo i sexuální rozkoš. Právě díky těmto aspektům se úspěšný student a sportovec stává lidskou troskou velmi záhy. Právě onen samotný převrat ve třetině stopáže je naprosto alarmující. Mladický pohled na svět plný nespoutané energie a optimismu dostává pořádnou ránu od reality a padá na zem mezi feťáckou komunitu a vše co se jí týká. Kalvert zariskoval a celý film natočil neuvěřitelně realisticky. A risk je zisk. Právě samotná surová forma nejvíce vzbudí pozornost a opovržení, samotné pocity intoxikace nebo projevy abstinence jsou zachyceny někdy až příliš živě. Příběh jako takový by ovšem nebyl tím čím je, nebýt fenomenálních hereckých výkonů všech zúčastněných; Wahlbergovy návaly agrese či DiCapriovy agónie zkrátka nenechají jednoho na pokoji. Do již nabitého děje tvůrci ještě stihly promítnout na pozadí některé známé, nejen americké problémy - od problematiky samotného křesťanství, přes protikladné hodnoty společenských vrstev a etnické rozdíly Melting potu, až po dostupnost střelných zbraní a s ní spojenými masakry na školách. Snímek se může chlubit i částečnou nepředvídatelností, která je ozdobou mezi ostatními filmy tohoto subžánru. Osobně bych pak zmínil scénu matky a Jima přes dveře; tolik emocí v jedné scéně se jen tak nevidí. No a samotný konec podléhající americkým standardům je pak jen těžké zkritizovat, když je dílo natočeno podle skutečného příběhu. Ono to vypadá, že jenom chválím a chválím, ale i po opakovaných projekcích na Rváčově deníku zkrátka stále žádné vady nenacházím. Nechápu, jak jsem na tento unikátní film mohl narazit až teď, když se bezpochyby řadí mezi špičku žánru a nejen ti zaujatý drogovou tématikou nebo umem Leonarda by si jednoznačně tento snímek neměli nechat ujít. Ani za trošku dávky. Jenom trošičku. Vždyť zítra skončím. Jen naposled. Naposledy. Více zde. 90% (25.11.2012)