Říjnové nebe

Homer ani za nic nechce být jen dalším horníkem z Coalwood, je také po otci paličatý, má charisma a má talent. Protože se jedná o oslavný životopisný příběh, není třeba mnoho dodávat. Snad jen, že atmosféra snímku, pojednávajícího o tom, jak i z obyčejného prostředí mohou vyjít velcí přispěvatelé národní klenotnice osobností, není tak okatě agitační, jak by se dalo čekat, a když už, tak snesitelným způsobem. Rodinná dramata či jejich náznaky, lemující stránky hlavního příběhu jako drobné ilustrace, také nejsou vzhledem k prostředí hornického města od věci. Celkově se filmařům dařilo udržet kohoutky patosu přiškrcené skoro až do konce, kde už se to tedy ale vymklo a divákovi pak ta srajda teče i z nosu. Ale co bychom od příběhu o velikém sovětském... ehm, o velkém americkém člověku čekali. Bavilo a líbilo. (15.08.2011)

Americký (rodinný) film o těch správných amerických hodnotách. Silný je archetypální vztah a střet autoritativního otce a syna, který odmítá jít v předpřipravených otcových stopách, tedy model opakující se co je lidská civilizace civilizací. Rámování maloměstským zapadákovem celý střet ještě zesiluje. To, co je na první pohled nedostatkem, tedy dopředu jasné směřování děje, může být v tomhle případě i předností, kde jinde než v Hollywoodu, tedy filmové továrně na sny, se sny tak bezezbytku šťastně plní... (10.10.2013)

Škoda předvídatelnosti (což je u takových filmů běžné) a ztráty tempa kolem poloviny, kdy se Homer vysíral v dolech, protože jinak to byl bezvadný příběh obyčejných lidí, kteří něco dokázali, i když je od toho všichni odrazovali a dokonce jim podráželi nohy. Člověk jednou za čas takovou inspiraci potřebuje a tahle byla moc pěkná. 85% (22.01.2018)

Joe Johnston je zkušeným tvůrcem rodinných filmů s pozitivním poselstvím a tento patří k jeho nejpovedenějším (byť je hranice mezi dětským dobrodružstvím a sociálním dramatem téměř setřena a film je možné v tomto ohledu brát za ukázkovou kombinaci obojího). Inspirující nádech je o to silnější, že jde o příběh podle skutečných událostí, k jehož prezentaci byly vybrány vhodné herecké tváře i snesitelná míra patosu. 80% (04.05.2009)

Filmy natočené na základě skutečného života někoho, kdo se svou pevnou vůlí a odhodláním něco dokázal, budou zkrátka vždycky příjemné a inspirativní. Tenhle není výjimka a i svým zpracováním a hereckými výkony docela vyniká. Je vidět, že už před Donniem Darkem hrál mladičký Jake Gyllenhaal skvěle. Stejně tak vynikají i Chris Cooper a Laura Dern. Z postav mě nejvíc zaujal právě otec (Chris Cooper). Tato role totiž nebyla napsána jako ten klasický stereotypní typ otce, který jen z principu synovi něco zakazuje. Naopak se tam snoubila přísnost se snahou syna pochopit. A je vždycky osvěžující vidět ve filmu takto prokreslenou postavu, která svým charakterem dává zároveň smysl. Celkově bych to shrnula volnou citací toho, co o tomto filmu řekl skutečný Homer Hickam: "Jako příjemný nízkorozpočtový film je to velmi dobré, jen to bohužel vynechalo nejlepší části mých memoárů. Na druhou stranu je ale pravda, že svět potřebuje přesně takové příjemné filmy, které dokážou mladé lidi povzbudit k tomu, aby šli za svými sny." ~(3,7★)~ (30.05.2021)