Říjnové nebe

Pokud jsi syn horníka a nejsi políben inteligencí, tak to máš holt dost blbý. Pokud jsi však syn horníka, jenž hrál v Donnie Darko, tak máš svou budoucnost vymalovanou. Jsi jako Harry Potter, jen ti chybí jizva, čarodějnický klacek a Hermiona. A naopak v počtu rodinných příslušníků jsi v přebytku. A jelikož jsi klikař, tak tě na střední škole učí přívětivá verze McGonagallové, která tě na základě tvého jména klidně procpe na do poháru Tří kouzelnických škol a to i přesto, že nejsi kouzelník. Jsi vyvolený? Tak se zamysli, jelikož Rita by se tě na to určitě zeptala! 82% (25.09.2017)

Joe Johnston je zkušeným tvůrcem rodinných filmů s pozitivním poselstvím a tento patří k jeho nejpovedenějším (byť je hranice mezi dětským dobrodružstvím a sociálním dramatem téměř setřena a film je možné v tomto ohledu brát za ukázkovou kombinaci obojího). Inspirující nádech je o to silnější, že jde o příběh podle skutečných událostí, k jehož prezentaci byly vybrány vhodné herecké tváře i snesitelná míra patosu. 80% (04.05.2009)

Tohle jsem nevzal. Klasicky americké. tedy povinně patriotické, povinně melodramtické, povinně patetické, povinně optimistické, nakonec všichni povinně zmoudří a koneckonců je to všechno povinně podle skutečných událostí. Po titulcích je jasné, jak to skončí, jen je zapotřebí se k tomu prolondat potoky medu. Vlastně moc nevím, proč jsem přidal tu třetí*. (07.06.2011)

Naivní, předvidatelný (ale skutečný zároveň) a velice americký sníměk o tom, jak si máte tvrdě jít za svými sny, i když posledních 16 let váš osud nesměřoval jinam než do dolů, lemováný výkřiky "Na co vesmír, my máme rock´n´roll!" anebo "Fárat já nikdy nepůjdu." Nemůžu si ale pomoc, na to aby se ŘÍJNOVÉ NEBE dostalo až na čtvrtou hvězdičku, chtělo by to trošku víc zvládnutý scénář s menším počtem děr. Jinak režisér RAKEŤÁKA a JUMANJI Joe Johnston umně buduje příjemnou atmosféru a lá NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI a Chris Cooper je tu coby Homerův (slibný Gyllenhaal) táta hodně zajímavý. (29.01.2008)

Jednoduchý, priamočiary, ničím neobvyklý film o ceste za chlapčenským snom. Zaujal ma tým, že aj ja som sa k štúdiu chémie dostal cez konštruovanie primitívnych rakiet. Potešili ma i krátke ukážky hudby z mojich obľúbených sixties. S americkým pátosom som už zmierený, aj keď mi naďalej prekáža, a za chyby v preklade chemických zlúčenín a niektorých odborných termínov tento film nemôže. (15.04.2019)