Amen.

Doktor Kurt Gerstein je členem SS a pracuje v německém Hygienickém institutu jako odborník na chemikálie, používané do filtračních přístrojů na čištění vody, na desinfekční prostředky včetně Cyklonu B, užívaného na likvidaci parazitů. Když je SS vyslán do Polska, aby zde pomohl vybudovat velký průmyslový komplex, poprvé v životě na vlastní oči vidí umírat lidi v plynové komoře. A také vidí, že je na jejich usmrcení použit právě Cyklon B, který on vyrábí. Je šokován a snaží se podniknout mnoho kroků, aby Němce zastavil. Kontaktuje švédského velvyslance se žádostí, aby informoval Američany. Bez úspěchu. Navštíví i papežského nuncia a žádá ho, aby se o genocidě židů dověděl papež. Setká se však s velmi chladným přijetím a odmítnut. Ačkoli je Kurt velmi rozhořčen, nevzdá se své práce pro Německo. Nevystoupí ani z SS, která po něm chce další obrovské dodávky Cyklonu B na další „práci“ v Polsku. Rezignuje a brzy je povýšen. Rozhovor Gersteina s papežským nunciem však slyší mladý jezuita Ricardo Fontana a rozhodne se sám rozjet do Vatikánu a podat zprávu papeži. Ačkoli jeho otec pracuje v bezprostřední blízkosti Svatého otce, nepodaří se mu hlavu katolické církve přesvědčit o nutnosti zasáhnout a o nacistických zvěrstvech informovat svět. Proto se rozhodne k radikálnímu řešení. (22.06.2010)

Proti Hochhuthově dramatu se film nekoncentruje na osobu papeže Pia XII, nýbrž si jako téma zvolil boj osamělého jedince proti systému. O velice diskutabilním tématu - docela snesitelně podaný. Rozervaný Ulrich Tukur ztvárnil skutečného Kurta Gersteina celkem silně. Holocaust podávaný po troškách a v náznacích funguje možná ještě vtíravěji než holocaust otevřený - na to vsadil Costa-Gavras a nutno říci, že mu to u většiny diváků vychází. (26.07.2005)

Čtu si tu komentáře a pobaveně sleduji jak je někdo pohoršen tím, že je zde církev ukazována v nepěkném světle. Ba co víc, dokonce spojenci. Jenže ono to tak bylo. Bohužel. Okupovaný Vatikán v čele s Piem XII zcela selhal a i když možná brzdil nacisty v Itálii - v globálním měřítku církev i se svým zástupcem Boha na zemi v otázce holocaustu zcela selhala. Z hitorie víme, že leckerým lidem čištění zemí a měst od židovského obyvatelstva vůbec nevadilo a katoličtí Poláci to dokonce vítali a Skopčáky v tom podporovali. Byly tu vyjímky samozřejmě. Stejně tak spojenci. Měli dost informací o táborech smrti už kolem roku 1941. Řadě statečných se podařilo předat opsané seznamy deportovaných do táborů smrti včetně všech jmen, časů odjezdů vlaků, počtu lidí jednotlivých národností atd... řada statečných byť jich nebylo mnoho dokonce z táborů smrti uprchla. Jejich jetšino strastiplná cesta za svobodou byla poháněna vždy jedinou myšlenkou - podat svědectví vrcholným místům. A co se stalo? Nic. Hru neznám, ale film byl velmi silný. Těch pár scén z lágru na mne mělo silný efekt. Srovnávaný Schindler tu není až tak na místě a už vůbec srovnávání zpracování prostředí. Myslím, že tvůrcům o dokonalé ztvárnění koncentráku ani nešlo. Tohle je další pohled na holocaust, který pokládá mnoho nepříjemných otázek coby bylo kdyby.... * * * * (21.04.2013)

Filmová dílka Costy-Gavrase mám, přes jeho jasnou levicovost, rád. A je to proto, že výběr jeho témat prolamuje tabu a poukazuje na svinstva vlád, organizací či církve. Hrůzný kontrast jezdících vlaků - plných - prázdných - plných - prázdných... a proti tomu neschopnost vlivných cokoli udělat, kromě bezbřehého tlachání, na mě udělalo velký dojem. Protože se historii 20. století dost věnuji, vim, že obžalobu si nezaslouží jen Vatikán, který svou liknavostí a nevyužitým vlivem ve prospěch záchrany židů, způsobil zbytečné ztráty na životech, ale také zbytek Evropy (kromě Velké Británie a Švédska) a USA (USA odmítlo přijmout uprchlíky s odkazem na dané kvóty, skutečností byly blížící se volby, ve kterých chtěl Roosevelt uspět, ale dobře věděl o protižidovských náladách u amerického obyvatelstva a nechtěl tak zmařit své politické cíle). Gavras však pokládá zásadní otázku viny - kdo je skutečný viník? (25.01.2015)

Silná látka (historická vina cirkvy počas holocaustu) v pôsobivom spracovaní. Film sa nesnaží senzáciechtivo útočiť, ale odhaľuje skôr skutočné fakty jednania cirkvy počas genocídy (vedeli o tom a pritom ani v jednom vyhlásení ani len nespomenuli nie kritizovali počínanie nacistov - čo neurobila cirkev doposiaľ 2005). Najpôsobivejšie sú scény márneho snaženia idealistického kňaza a jeho konfrontácie s pápežom a ostatným vatikánskym osadenstvom - počas týchto dialógov až mrazí. Pôsobivé sú aj scény z koncentračných táborov, kde režisér neukazuje takmer nič, ale symbolika je ďaleko pôsobivejšia - dynamizujúci prvok prázdnych vlakových súprav, nazeranie do plynových komôr alebo nočné spaľovanie. Z hercov je výborný najmä Ulrich Tukur v úlohe hlavného chemického odborníka ss, ktorý však nedokáže zabrániť mašinérii, trochu kýčovejšie vyznieva postava M.Kassovitza ako idealistického obetavého kňaza a zaujme aj M.Iures(záporák z Peacemakera) ako pápež. Celkovo ďalší pohľad na holocaust tentokrát opäť z inej perspektívy - film dôležitý a pôsobivý, aj keď miestami trochu schématický, čo vyvažuje najmä poctivá kvalitná réžia skúseného Costa-Gavrasa. (06.05.2005)