Popelka

"Jen kolovrá-HÁ-tku zpí-HÝ-vej..." No, kolovrátek nebo jakýkoli jiný nástroj ke spřádání textilních vláken svržený ze schodů by nejspíš vyluzoval příjemnější zvuky než zpívající Tříska.  A to už vůbec nezmiňuju jeho rafinovaně fingované hraní na loutnu... Jinak kromě Třískova hýkání je tahla adaptace Popleky příznačná Štědroňovým unylým princem, který jakoby nevěděl, má-li se zrovna oženit nebo raději padnout k zemi z nedostatku mozkové aktivity. Zvláštní je, že je to i přes tyhle legendární herecké výkony a dokoláčnickou repetitivnost tak nějak koukatelné...  To bude asi ta Medřická... (23.12.2021)

Roztomilá černobílá pohádka v réžii paní Vlasty JANEČKOVÉ dodnes dojímá děti i dospělé. Eva HRUŠKOVÁ svým dětským obličejíčkem naplňuje pohádkovou představu Popelky. A princ ? Jiří ŠTĚDROŇ jako zpívající princ svou vysokou postavou a příjemným obličejem dokonale splňuje dívčí představu o princi, který bude bojovat o přízeň krásné, ale chudé Popelky. Pan Ladislav PEŠEK se Svatoplukem BENEŠEM jsou dokonalým párem vtipných organizátorů královského plesu, aby našli princovi tu správnou nevěstu. Paní Dana MEDŘICKÁ se samozřejmou rutinou hraje bezvadně macechu a milého tatínka Popelky, pan Ilja PRACHAŘ. Hudební pohádka, která v dnešní době má pouze malinkou vadu, že není barevná. Jinak ovšem okouzlující. (23.09.2007)

Taková trošku >popelka< mezi všemi těmi českými tradičními velkopohádkami, přesto však velmi vydařený a milý - byť jen (přestože!!!) televizně černobílý - komorní muzikálek na klasické pohádkové téma... Z celé téhle inscenace je cítit (v nejlepším smyslu slova) velký vliv ženského elementu na tvůrčí potenciál zúčastněných (mimo režii i námět a scénář, asistentky režie - a tak dále... :-), přičemž dámy dokázaly vytvořit navýsost půvabnou koláž z nezapomenutelných písniček a citlivě vyprávěného - všem známého - starobylého příběhu o tom, že láska a dobré srdce nakonec všechna protivenství porazí... - - - P.S. Velká škoda, že takovouto uměřenou formou vyprávění, kladoucí důraz spíše na symboliku a poselství pohádky (než na hloupé žvanění, pitvoření a nadbytečná velká gesta) již dnešní >pohádkáři< napříč vším tím rádobyuměleckým spektrem příliš nevládnou... (02.07.2006)

Klasické zpracování příběhu o Popelce, kde je v roli trubadúra komentujícího dění skvělý Jan Tříska. Mladičká, vlastně ještě nezletilá, Popelka se potká s princem, kdo by to neznal a kdo by se netěšil na dobrý konec? I když se tahle pohádka nějakou dobu právě kvůli přítomnosti trubadúra, resp. kvůli jeho představiteli, dlouho vysílat nemohla, písničky z téhle pohádky si žily vlastním životem a zpívaly se. Při prvním povoleném vysílání se pak nově odrostlá generace setkala vlastně se starou známou Popelkou. (25.08.2010)

Tato pohádka se asi neubrání srovnání s Třemi oříšky pro Popelku, ale je třeba mít na paměti, že Vorlíčkův opus magnum je takřka velkofilm, zatímco tato Popelka je klasická studiovka made in Vlasta Janečková. Přesto se i ve skromných podmínkách podařilo vytvořit podívanou, která ty studiové kulisy, ze kterých vzešla, dokázala překonat, a to navzdory topornému princovi, jemuž se vlil nějaký život do žil až ve chvíli, kdy začal zpívat. Samotná Popelka v podání Evy Hruškové byla výborná, pochvalu si zaslouží i písně. Když řeknu, že je má na svědomí Angelo Michajlov, stejně jako u Zlatovlásky, tak asi není třeba dalších chvalozpěvů. (23.12.2021)