Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHudba:
Karel HolasHrají:
Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Miroslav Krobot, Nina Divíšková, Karel Heřmánek, Petra Lustigová, Jiří Bartoška, Zuzana Bydžovská, Jana Hubinská, Jiří Bábek (více)Obsahy(1)
Co to znamená „být normální“ ve světě plném bláznů? Petr (I. Trojan) je třiatřicetiletý letištní skladník, co žije ve světě, kde se v každém člověku ukrývá kousek toho bláznovství, nebo se každý vykazuje jistou odlišností, co někomu nemusí připadat úplně normální. Jemu samotnému občas doma ožívá nábytek a přivydělává si jako „voyer“ soulože svých sousedů Jiřího (J. Bartoška) a Alice (Z. Bydžovská), kteří by jinak nedošli uspokojení. Petrův otec (M. Krobot) je zase vyhaslý hlasatel týdeníků ze sedmdesátých let, pro něhož je jedinou životní zábavou pozorování objevujících se bublin na hrdle láhve piva. A matka (N. Divíšková), co z těchto důvodů neustále analyzuje duševní stav svého manžela, posílá přes Petra s patologickou touhou všemožné balíky humanitární pomoci do katastrofami postiženého světa. Petrovi o nic nejde, jen žít normálním životem a být šťastný. A byl by jím, kdyby se mohl opět vrátit ke své bývalé přítelkyni Janě (Z. Šulajová). Ale aby ji získal zpět, přichází se zcela ztřeštěnými nápady, kvůli kterým se pak dostává do jedné absurdní situace za druhou… Za vznikem snímku stála stejnojmenná divadelní hra Petra Zelenky, která měla premiéru na prknech Dejvického divadla v roce 2001 a byla přeložena do pěti jazyků. Režisér se ji poté rozhodl s téměř totožnou hereckou sestavou převést do filmové podoby a v roce 2005 vznikla divácky úspěšná hořká komedie oceněná dvěma Českými lvy – za zvuk a za vedlejší roli pro Miroslava Krobota. Autoři pak o díle, v němž se rozdíly mezi normálními lidmi a blázny stírají, říkají: „Skutečné šílenství je stejně vzácné jako genialita nebo absolutní sluch.“ (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (495)
Já ty dvě hvězdičky nedávám proto, že bych byla z Příběhů nějak znechucená. Ve skutečnosti ve mě totiž nezanechaly žádný dojem. Postavy jsou švihlé (ale ne tím sympatickým způsobem) a těžko uvěřitelné, příběh trochu moc plochý a nezajímavý a chladně odvyprávěný. Líbila se mi jen kamera a hudba. A to u mě na tři nestačí. PS: Nemám nic proti slovenskému přízvuku, ale Jana Hlubinská ho má tak silný, že stejně nikdo neuvěří, že je Češka. Tak proč jí nenechat mluvit krásnou slovenštinou místo aby (kolegové Slováci mi odpustí) prznila češtinu? To snad česká postava nemůže mít slovenskou tetu? ()
Na jedné straně ambiciózní scénář s místy zdařilým budováním osamocenosti člověka v moderním plastikovém světě a na straně druhé prapodivné situace, které se zálibně zhlížejí ve své vlastní kurióznosti (jak nepodobné je to Švankmajerovým Spiklencům slasti!), sklon k hláškovitosti a bavičský humor známý i z filmů Jana Hřebejka. To má pak negativní vliv i na celkovou existenciální výpověď. Zelenkově symbolice totiž při pokusu o hlubší interpretaci brzo dochází dech a divák si uvědomí, že to celé je prostě a jednoduše jen příběh několika zadrhnutých milostných vztahů, jejichž katarzí má být osvědčený polibek na usmířenou, byť zmařený vykonstruovanou (a tudíž očekávanou) pointou. ()
Petr Zelenka mě tímto filmem lehce zklamal. Myslím, že je to zatím jeho nejslabší kousek. Myslím, že divadelní hra, která je v Dejvickém divadle neustále vyprodaná musí být skvělá. Jenomže film není divadlo a to se na tomto díle podepsalo. Dosti scén působí divadelnicky. Taky u vtipů je rozeznat, kdy jedna postava druhé nabíjí na smeč. Nelze ani hodnotit herecké výkony, protože Trojanova role nai žádný herecký výkon prostě nevyžadovala. Výseldný film je prostě série obyčejných šílenství, nevyrovnaně humorných vtipů, ale ve výborném provedení. ()
Osobně bych nad filmem ještě dýl poseděl ve střižně, konkrétně bych usekl velkou část poslední dvacetiminutovky, kde film ostře přeřadil z přetáčené čtverky na laxní dvojku (což se dalo na mém obličeji explicitně pozorovat - z výsostně pobaveného šklebu přešel v mírně znuděný kukuč). Nejsuverénější zbraní filmu jsou zcela bez debat herecké kreace, které jsou bez výjimky vynikající - od trochu macháčkovsky stylizovaného Trojana, přes všechny roztomilé Heřmánky a Kroboty až k fantastické paní Divíškové. Příjemné překvapení, kterému ty čtyři hvězdy dám rád a to ani nezohledním, že se jedná o náš film, kterým normálně přidávám. 70% ()
Môj život niekto vzal, nastrihal, premietol na plátno - ja som tam sedela, dívala sa a smiala sa udalostiam, nad ktorými z opačnej strany kamery plačem. Neviem, či je toto obyčajné šialenstvo, obyčajní ľudia alebo obyčajné príbehy, ale mne sa to celkom páčilo. Nevadilo mi, že to nie je dokonalé, ani že to nemá tempo. Ale chýbalo mi niečo, čo by tie kúsky spájalo v homogénnejší celok. Zábery prírody /hoci aj letecké/ sú na to málo. Preto je to 3 a ½ *, ktoré budú ako štyri – aby ma neomíňali. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (29)
- Původní divadelní hra získala Cenu Alfréda Radoka za inscenaci roku 2001 a Talent roku pro Miroslava Krobota (David Hanek, Petrův otec). Nina Divíšková (Petrova matka) za roli matky získala nominaci na cenu Thálie. (imro)
- Na letištním vozíku ESE 20, na kterém se Petr (Ivan Trojan) vydal z letiště Ruzyně do ulice Příběnická, kde Jana (Zuzana Šulajová) bydlí, by se dostal za cca 70 minut. Vozík má rychlost max. 12 km/h a vzdálenost činí 16 km. (sator)
- Natáčení filmu probíhalo v Praze a okolí od června do srpna 2004, a to celkem 49 dní. Bylo natočeno 2 037 záběrů, 30 hodin materiálu, na který se spotřebovalo 35 km filmového pásu. (Cheeker)
Reklama