Příliš hlučná samota

To, že Hanťa není ani trochu potrhlý ale jenom malinko podivín je takříkajíc kulturní šok. Už jsme zjevně uvyklí tomu, že filmové adaptace Hrabala by měly být vtipné. Paradoxně ty vtipné adaptace Hrabala se od předlohy vzdalují minimálně stejně daleko jako toto tklivé pojetí, protože Hrabal si sice všímá podivností a absurdit, ale z úplně jiného důvodu než aby někoho pobavil. Jeho texty jsou prakticky vždy existenciálně vyhrocené, jsou výpovědí o absurdním a nesmyslném světě, v němž je možná i sám lidský život zbytečnou veličinou. Jestli Caisové Hrabal není dobrý, tak to není proto, že by byl málo vtipný, ale proto, že je až příliš normální. Pokud si Menzel libuje v podivnostech a absurditě, aby jimi bavil, pak Caisová je většinou pomíjí. Snad proto, že by nabouraly ono existenciální dusno. Špatně je ovšem obojí. Hrabal má být existenciální i absudrní zároveň. Pokud není, je to chyba... Samozřejmě lze mluvit i o dost nezvládnuté režii, díky níž se cosi podstatného začne dít až v poslední půlhodině, o zoufalém dabingu či o nevěrohodně působících lokacích... PS: Herzova adaptace téhož je o sto procent lepší, přestože je zároveň třikrát kratší... Zajímavé komentáře: Iggy (30.11.2008)

Knihu jsem nečetl, ale myslím že nebudu moc daleko od pravdy, když prohlásím, že tahle francouzská adaptace PŘÍLIŠ HLUČNÉ SAMOTY je fraška. Špatná režie, špatná hudba, nevhodná, trošku depresivnější atmosféra která se tváří jako nevydařená vykrádačka DELIKATES. Říkám to asi poprvé v životě, ale kdyby to byl český film, byl by to nejspíš i HEZKÝ FILM. V podání Véry Caïs je to jen nezdařené cosi, které v tomto případě mělo zůstat nejspíš jen svázané v deskách knihy. (20.02.2007)

Zvláštní film v hlavní roli se slavným Philippem NOIRETEM. V podstatě se jedná o baladický film podle románu Bohumila Hrabala, kde si sám spisovatel osobně střihnul i malou bezvýznamnou roli. V podstatě si všichni čeští herci zde zahráli jenom jako doprovod monologu NOIRETA. Některé morbidní scény ve filmu na mě působily hrozně (jako na př. vážení popelu mrtvého z urny a jeho následné vysypání mezi kedlubny). Zřejmě se mělo jednat o černý humor, ale to jsou právě věci, pro které mě nikdy Hrabal jako spisovatel nezaujal. Já si z takových věcí prostě legraci dělat neumím. Jinak výkon herce Noireta vynikající, ale stejně se divím, že tuto roli přijal. Věřím, že by tohle stejně dobře zvládl Vlastimil BRODSKÝ, který si ve filmu zahrál vedlejší roli a stejně výborně. (23.09.2007)

Bezkonkurenčně nejhorší Hrabalova adaptace. Věra Cais si měla den, kdy se jí v hlavě zrodil nápad obsadit do role Hanti Philippe Noireta poznamenat černým písmem a radši si dát pár facek, protože tím zasadila filmu fatální ránu. Je to skoro totéž jako obsadit do role Švejka Louis de Funèse. V zásadních, ryze českých látkách by nemělo docházet ke kooprodukci, stačí si vzpomenout na V.Vorlíčka a jeho ponuré pohádky s německým kapitálem. Ale tady to není jen špatným Haňťou (moc se mi nelíbí ani Hertzův), ale i režijní nezralostí, špatnou kamerou a chatrným scénářem. Hrabal je pro filmaře tvrdý oříšek a umí ho jen Menzel!! A Bohumil Hrabal byl tvrdý oříšek i u piva, protože nesnášel lidskou hloupost! (31.05.2008)

Jediné zpracování Hrabala bez špetky pábitelství. Chyběla hřejivá atmosféra, absence hudby umocnila příliš tklivou atmosféru. Místo krasosmutnění jenom smutění ... Snažila jsem se poctivě zhodnotit s odstupem času, ale pokažé mi vyšlo to samé - film je pro mě na samé hranici sledovatelnosti. Myslím si, že tímto druhým pokus končím, zatímce se vždy a ráda znovu podívám na Sběrné surovosti, Slavnosti sněženek, Sřivánky na niti nebo na Postřižiny. Sice máme s Francouzi mnoho společného, ale plné pochopení Hrabala jim zřejmě nebylo dáno do vínku. (24.12.2016)