Občanská výchova

Veľmi pekne natočená dráma, ktorá balansuje a konfrontuje s ľudskými témami ako láska, priateľstvo a vernosť na podklade politických presvedčení. Myšlienka filmu je naozaj veľmi, dobrá, i keď občas možno trošku predvídateľná, hlavnou devízou sú perfektne a zaujímavo napísané dialógy a kamera, ktorá diváka priam vťahuje do príbehu. 85%. (05.07.2009)

Jana, Petr a Jule. Tři mladí a tak trošku hodně neklidní lidé. Myšlením, či přesvědčením hodně doleva, brojí a každodenně bojují proti svému úhlavnímu nepříteli, prohnilému kapitalistickému systému, který přeci za všechno může. A dělají to hodně po svém, vloupávají se do prázdných domů, nic neukradnou, jen některé věci přehází nebo upraví. Jak odvážné a pošetilé zároveň! Jedna loupež se ale tak trošku nepovede a tak začíná nedobrovolná road movie s jedním pasažérem proti své vůli. A i když jsou oba dva tábory ideově úplně někde jinde, nakonec se ukáže, že zas takový, velký rozdíl mezi nimi není, možná právě naopak. A tom, tohle asi celé je, na poukázání na mnohdy odlišnou názorovou rozdílnost mladých lidí, na jejich revoltu, na to, že ONI přece všechno ví a dělají nejlíp.Časem je to určitě přejde, zase na druhou stranu nebyl(i) jsme většinou jiní, to ani náhodou. (19.01.2015)

"Tučné roky skončili..." Dvojica radikálnejších mladíkov, ktorých vzorom boli i teroristi RAF sa snažili ísť na pracháčov psychologicky. Ich peniaze nepotrebujú. Stačí sa vlámať do domu, prehádzať nábytok, vzácnu vázu strčiť do záchodu, hifi vežu do chladničky, gaučovku hodiť do bazénu-fantázii sa medze nekladú. Snažia sa vyvolať v ich hlavách malý chaos a pocit, že za každým rohom ich niekto sleduje a šepká: "Máš veľa peňazí, máš veľa peňazí..." No a o čom by bol film, keby sa im to raz nevymklo z rúk, že? Film často núti zamyslieť sa, na druhej strane aj ten kto vyhlasuje, že nepotrebuje peniaze, musí jesť i platiť nájom. A na túto stranu mince sa režisér neunúval zamerať, no nevadí. Film je pomerne napínavý, hlavne v kľúčovom momente v jednom slušne vybavenom dome. Únos pracháča bolo asi najlepšie možné riešenie, ale podľa mňa vo filme dosť času zabral ich spoločný pobyt na horskej chate. Nemci však stále dokazujú, že filmy robiť vedia. A nemusia doň ani vraziť veľa peňazí, veľa peňazí...80%. (09.09.2013)

4,5* Vážení přátelé... Jak tak koukám, německá kinematografie jede... (narozdíl od té české) Zatímco u nás se točí porevolučně jedna píčovina za druhou... (buď umolousaná hezká česká retrokomodie, nebo nevalný pokus o zachycení současnosti) v Německu se točí překvapivě velmi zajímavé kousky. V tomto případě bych rád vypíchnul velmi zajímavý scénář, zajímavou muziku, výbornou režii a v neposlední řadě velmi autentické a uvěřitelné herecké výkony všech zůčastněných. Ve filmu zazní mimo jiné známá věta: "Kdo nebyl v mládí levičákem nemá srdce, a kdo není po třicítce pravičákem nemá rozum." Nuže, musím konstatovat, že jak se kvapem blížím ke třicítce, můžu tohle pravidlo celkem potvrdit...neb jsem za posledních 10 let měl možnost prozkoumat obě strany této mince. Samozřejmě nic není tak černobílé, jak to vypadá, což se trochu snažil naznačit i tento film. Vždycky je potřeba se na věc podívat i z úhlu pohledu té druhé strany. Samozřejmě znám spoustu stejně nasraných chudých lidí, jako jsou tihle mladí revolucionáři. Bohužel jejich nasranost pramení většinou z jejich chudoby. Problém je v tom, že za příčinu vlastní chudoby, považují všechny "nenažrané" milionáře, systém, politiku, svoje chudé rodiče atd. čili všechny a všechno, kromě sebe samotného. Bohužel jediné řešení, které znají, je nadávání na ty bohaté. Jenže tihle bohatí nebyli vždycky bohatí. Museli někdy v minulosti zbohatnout. A od těch chudých se odlišují právě svojí reakcí na svoji chudobu - místo nadávání na bohaté, se rozhodli se svojí chudobou skoncovat. Přemýšlením a vlastní dřinou. Má to ovšem jeden háček: Člověk nesmí nikdy zapomenout na to, odkud vyšel a za jakými ideály směřoval. Pouze v takovém případě může člověk dosáhnout svobody finanční a tím pak následně i té všeobecné. Protože pokud je člověk finančně na dně a musí těžce pracovat pro peníze, nikoliv pro radost, nemůže být nikdy svobodný... No a to ještě tak nějak pomíjíme jakýkoliv duchovní rozměr... dle kterého jsme tu tak jako tak všichni ve vězení... S velkým majetkem, přichází velká moc: moc dělat velké dobré věci a nebo moc dělat velké zlé věci. Ono vždycky záleží hlavně na tom, jaký je člověk člověk, že? PS: Abychom tedy nebyli černobílí, škoda že se tihle mladí revolucionáři nezabívali taky trochu jinými tématy, jako třeba práva sexuálních menšin, práva žen, práva zvířat atd...což jsou dneska myslím neméně aktuální témata... (27.06.2008)

Sympatická trojice, která se plácá ve věcech lásky, zato je přesvědčená o pravdivosti svých společenských postojů, které prosazuje i za cenu - řekněme - velmi umírněného násilí. Potud fajn snímek. Ale SPOILER, SPOILER, SPOILER co ten konec?! Působil na mě až ironicky, ale nezáměrně. _______OK únos pracháče se může po pár dnech změnit ve svého druhu spojenectví, zvlášť, když si boháč rozpomene na své revoluční mládí. Jenomže tady to vypadá, jakoby si ke své vile s bazénem, vozovému parku a jachtě ještě řekl: "Co mi tak chybí ke štěstí, když už všechno mám?" A nakonec si tedy koupí ještě svoji soukromou revoltu i se skupinkou revolucionářů. A mladá parta může dál bojovat proti konzumu a hromadění majetku za pomoci pracháčových drahých hraček a nashromážděného konta, kterými tak pohrdá. ----- Hodně rozporuplné, ne? /24. 6. 14./ (24.06.2014)