Nae yeojachingureul sogae habnida

Prví polovica filmu je podľa mňa tým najvtipnejším čo Jae-yong Kwak napísal a zároveň aj najlepšie natočeným. Neskutočne zábavná romantika s vtipmi, ktoré ma aj po rokoch neskutočne rozosmiali. Žiadne pubertálne hlúposti ale často veľmi nápadité scénky. Ústredný pár je povahovo na tom podobne ako v My Sassy Girl, ale tentokrát ona nie je tak prehnane krutá a on nie je taký pasívny chudák, ktorý by sa nesnažil vzdorovať všetkým jej výmyslom. Chémia medzi nimi funguje od prvej sekundy. Strašne ma bavila práca s hudbou, ktorá jednotlivým scénam dodáva potrebnú náladu. Kwak si znova neodpusti aj mix žánrov, takže sa dočkáme aj kvalitnej bitky, celkom krvavej prestrelky v ktorej bleskovo uvidíme aj priestrely hlavy alebo rozprávkovo pojatú scénku o vzniku jedného zvyku. Prvá polovica filmu je pre má totálny Kórejský romanticko-komediálny top za 10/10. Lenže v polovici sa Kwak rozhodne prehodiť žánrový výhybku nadobro. Prímes tragédie tentoraz z perfektne vyváženého pokrmu urobil divne chutnajúce jedlo, ktoré sadne málokomu. Mne určite nesadlo. Nastane smrť jedného z paru a tak sa jeho druhá polovička zvyšok filmu bezcieľne poflakuje, snaží sa zabiť až nakoniec sa s osudom tak nejak zmieri. Teoreticky snáď mohla aj táto línia fungovať (ako napríklad v skvelom americkom Duchovi), ale v tomto prevedení to pôsobí nemastne neslane a ja som sa nevedel dočkať kedy sa to konečne skončí. Záverečné cameo s pomrknutím na My Sassy Girl to v mojich očiach nezachránilo. Druhá polovica je u mňa za rozpačitých 6/10 a celkovo teda za 8/10. Tá prvá polovica je proste tak dokonalá, že ani pokazená druhá časť mi nezoberie chuť si film pustiť znova. Ale je veľká škoda, že to dopadlo tak divne. (03.07.2019)

Naprosto souhlasím s Lhurgoyfem. Windstruck je také pro mne, v kontextu s dosud mnou zkouknutou jihokorejskou filmovou tvorbou a speciálně MSG, obrovské zklamání. Odzbrojující lehkost a úsměvnost, která mě v MSG tak rozněžnila, je v dalším snímku režiséra Kwaka v nenávratnu. Windstruck se totiž snaží skloubit komediální taškařici s melodramatem a vůbec se mu to nedaří. Fórky použité v komediální části jsou někdy trapné a vykonstruované až hrůza. A situaci nezachrání ani opět neodolatelná Ji-hyun Jun v hlavní roli. V druhé polovině se film překulí do žánru vážného melodramatu. To, co mi v jihokorejských romantikách spolehlivě vhání slzy do očí, mě tentokrát téměř vůbec nedojalo a ještě způsobilo bolení hlavy. Co je moc, to je moc. Abych jen nekritizoval, pár scén se mi hodně líbilo. Třeba roztomilé umývání k sobě připoutaných hrdinů (že, Seifere :-)) a již vzpomínaná závěrečná scéna s hrdinou MSG, jež je i odkazem na tento dokonalý film. 5/10 (28.10.2005)

Windstruck by se klidně mohl jmenovat My Sassy Girl 2, už od prvních minut je Kwakův rukopis jasně zřetelný. První polovina se svému předchůdci zcela vyrovná, je veselá, hravá a hlavní hrdinka je snad ještě více "sassy". Bohužel ale z druhé půlky jsem trochu rozpačitý, především nepovažuji za dobrý nápad montovat do příběhu nadpřirozené prvky. (11.04.2005)

Policistka Kyung-jin Yeo je mi sympatická. Hýří totiž příkladnou aktivitou vůči zločinu v pracovní době i v době volna, zdi překonává velmi zvláštním způsobem za pomoci mužského schodu a její výchovné metody bohatých spratků by asi v zákoně těžko hledaly oporu. A její nově navázaný vztah s nejednou neprávem zatčeným učitelem fyziky Myung-woo Ko pro mne byl zdrojem příjemné zábavy, která však poměrně rychle skončila a nastalo pravé, nefalšované, slzopudné drama s neskutečně natahovaným koncem. Za mě je to škoda, protože se to rozjelo slušně, ale jakmile se začalo tlačit na citovou pilu, tak jsem pod jejím ostřím poměrně trpěl. (06.04.2016)

70%. Windstruck (ktorý hlavne vďaka záverečnému epilógu je možno považovať za voľný prequel k My Sassy girl) je tak prvým zakopnutím v Jae-young Kwakovej režisérskej filmografii (a pevne verím, že aj posledným). Podobne ako v jeho predchádzajúcich dvoch výborných filmoch (My Sassy girl a Classic), tak aj tu je žáner romantickej komédie postupne v deji dopĺňaný o krátke odbočky do iných žánrov. Lenže zatiaľ čo v spomínaných dvoch filmoch, boli tieto presahy plne podriadené hlavnej naračnej linke samotného filmu bez toho aby ju narušovali, tak vo Windstruck tomu už tak nie je. Niekde za polovicou filmu sa zrazu z romantickej komédie (ktorá ako vždy Kwakovi ide veľmi dobre) stáva dráma s prepvapivo vysokým počtom akčných prvkov a jednoliatosť filmu ruka v ruke so súdržnosťou deja sa zrazu rozpadá. V závere sa síce Kwak znova snaží nadviazať na pôvodné smerovanie, ale už je to viazanie, v ktorom sa objavujú sem-tam aj nejaké trhliny. To ma za následok v mojom prípade aj ďalšiu skutočnosť - prvý krát mám pri juhokórejskej romantickej komédii určitý pocit citovej vydierateľnosti. Po dopozeraní tak ostáva v myšlienkách jemná pachuť, že sa tentokrát nepodarilo všetko tak, ako sa plánovalo. Je to o to smutnejšie, že spomínaný odkaz na My Sassy girl pôsobí veľmi príjemne a okúzľujúca Ji-hyun Jun je ako vždy neodolateľná. (02.01.2005)