Leprechaun: Back 2 tha Hood

Kdo by čekal, že se někdy setká ze sérií, jejíž nejlepší díl je až ten šestý? Ono to tedy není žádný trhák, ale jednoznačně je to nejzábavnější, nejzajímavější, nejpůsobivější a nejfunkčnější díl. Leprechaunovi se mezi černochy zřejmě daří. Může za to taky hlavně fakt, že teprve až v šestém díle všechny ostatní postavy mimo Leprechauna nepůsobí divně a debilně ale jsou tak nějak normální (a v případě ženského osazenstva tedy i hezké). Kromě toho opět další důkaz, že by si samotná Leprechaun zasloužil mnohem lepší filmy, on sám, jako postava a charakter je naprosto parádní, jen prostě ty příběhy a filmy nedosahují jeho cti a kvalit, což je obrovská škoda. I zde je Leprechaun hrozný masér, který se s ničím moc nepárá a připraví nám nejednu skvělou scénu (zhulený Leprechaun v kuchyni je fakt k popukání - jeho výstup z policejního auta zase parádní). Hodně slibné zakončení série (reboot z roku 2014 pravděpdoobně vynechám a zatím nepočítám). (07.11.2015)

Čo sa týka miery zábavnosti a nápaditosti síce nebol môj najobľúbenejší tretí - lasvegaský diel Leprechauna prekonaný, napriek tomu však Back 2 tha Hood radím k tomu najlepšiemu, čo táto komediálno-hororová séria ponúka. Príbeh očakávane stojí výsostne na obstojnom hereckom výkone liliputána Warwicka Davisa a ním stvárnenej postave morbídne vtipkujúceho zlovestného škriatka, ktorý v rámci svojej vražednej misie opäť svojským spôsobom znesie zo sveta zopár lúzerov, pričom svoj fyzický handicap tradične kompenzuje vytrvalosťou a vynaliezavosťou. (14.03.2018)

9/10 Kto by to čakal, že najlepší diel príde na koniec. To viete, tak to chodí, keď film dostane do rúk nejakú ultratalentovaný režisér. Prvýkrát v sérii sa darí aj strašiť a film má takú príjemnú temno komediálnu atmosféru. Niečo ako Freddy vs. Jason. Leprechaun sa trošku zmenil - už je strašidelnejší. Navyše tvorcovia nám ponúkajú aj prvý ucelený pohľad na Leprechauna a jeho mytológiu v brilantnej úvodnej animovanej pasáži. Prvá tretina filmu je pomalá a temná, dosť sa venuje rečiam hlavných hrdinov - ale nie je to určite nudné. Je to taká príprava na mäso, ktoré vrcholí v dokonalom záverečnom súboji plnom geniálnych hlášok a hustého napätia. Brilantná hororová komédia a vrchol série. Azda to neskončí pri šestke a bude to pokračovať ďalej. WARWICK DAVIS 4 PRESIDENT! PS: môj rebríček ságy L6, L3, L2, L1, L5, L4 (07.10.2006)

Uběhlo deset let od doby, kdy Leprechaun dostal do křížku s Jennifer Aniston a režisér Mark Jones položil základy této dosti průměrné série. Od té doby vznikla řada pokračování, jejichž kvalita však nikdy nepřekročila stín průměru a v některých případech nedosáhli ani na tuto hranici. Se zlomyslným irským skřítkem jsme navštívili Las Vegas, vesmír i černošské ghetto a právě toto poslední místo se mu stalo zřejmě osudovým, protože i v šestém díle se tam opět vyprávíme. Můžu vás však uklidnit, tentokrát ani tak nejde o gangsta styl s příchutí rapu, ale ani zde se nevyhneme černochům s bouchačkami a hulení trávy. Na rozdíl od pátého dílu jsem však měl z tohoto příběhu o trošku lepší pocit. Přece jenom zde byly zajímavější postavy, ubylo otravného zpívání (pardon rapu) a náš milý Leprechaun dostal mnohem více prostoru. Ten malý parchant v nových hadrech se konečně zase činil a zanechával za sebou pěkně krvavou spoušť. Tu odletěla utrhnutá noha, tu zase čelist a samozřejmě nezapomněl ani na svůj pověstný černý humor. Díky tomu se divák zase konečně zasměje (jako tomu bylo v prvních třech dílech). Navíc ani jeho lidští protivníci nebyli tolik otravní, no a ještě k tomu tu hrály pěkné děvčata. Asi nejvíce mi v paměti uvízne jeho masáž tlusté černošky a pak telefonní rozhovor s přítelkyní vůdce gangu. (14.03.2018)

Irský malý lakota je v tomto díle docela tvrďácký parchant, který si nechává několikrát porozbíjet úsměv, ale vzápětí výprask, podle hesla oko za dvě oči, vrátí tím nejextremnějším způsobem. Jenže když divák vidí vlastně to samé po páté, po desáté, po patnácté, tak už to není žádná zábava, ale dost ubíjející nuda, a jen si přeje, aby si to skřítek neposeda konečně rozdal na férovku s hlavními hrdiny. Toho se však dočká někdy po hodině a čtvrt, což je u horroru tak akorát stopáž, ovšem v tomto díle by tato vrcholná holomajzna mohla začít cca. o hodinu a deset minut dříve, čímž by se úměrně zkrátilo divákovo utrpení při sledování namachrovaných negrů bez letlampy, ale za to s rovným kšiltem zabořeným hluboko do zátylku. (05.09.2007)