Siworae

Nevím jestli to bylo mým rozpoložením, nebo filmem, ale něco mi tam chybělo. Byly tam výborné lehce vtipné momenty, dost hřejivých míst a hodně očekávání, s časovými rovinami a jejich střídáním jsem neměl problém stejně jako s koncem a vyzněním příběhu. Jenže mě ta formální dokonalost nechala nějak chladným, ani moje oblíbenkyně Jeon Ji-hyeon tento film nevytáhne z lehkého nadprůměru, ale s delším časovým odstupem musím uznat, že tohle patří k tomu výrazně lepšímu, co můžete v ranku najít. (28.03.2009)

Podivuhodný příběh, ve kterém jsem raději nad časovými rovinami moc nepřemýšlela, protože to stejně nebylo to podstatné, ale ten děj mě stále víc vtahoval do sebe a ke konci jsem měla u několika scén slzy v očích. Krásné, prosté i spletité, o lásce až za hrob a také o té, která za mnoho nestojí a jen ubližuje. Možná by se nám všem hodila občas schránka na dopisy z IL MARE. (31.10.2005)

Skutečně krásný a originální film, na němž je výborně vidět ta obrovská rozdílnost asijského přístupu k vytváření atmosféry a vyjadřování pocitů, kdy slova jsou v podstatě jen doplňujícím prostředkem. Celý ten příběh lásky napříč časem je velmi poetický, nápaditý a dojemný. Jeho ztvárnění vyniká asi hlavně přirozeností s jakou se děj odehrává, nádhernou kamerou, tradičně vynikající hudbou a samozřejmě okouzlující ústřední dvojicí. 95% (02.09.2010)

Už jsem to psal několikrát, ale stejně považuji za vhodné připomenout, že nejsem zrovna milovníkem romantických příběhů a spíše se jim vyhýbám. Možná právě proto jsem byl v několika posledních dnech mile překvapen, neboť dva východní filmy romantického žánru mě nejen oslovily, ale dokonce jsem si je jistým způsobem oblíbil – zamiloval; tím druhým je Moment to Remember. Oba dva snímky pojí krom východního místa vzniku též přesně zaškatulkování, spíše než o romantický příběh v pravém slova smyslu se totiž jedná o příběh baladický, a to jak ve smyslu samotného vyprávění, tak i kvůli celkovému pojetí příběhu. Il Mare mě oslovilo mnohem více, než výše jmenovaný Moment to Remember a to zejména díky stabilnějšímu ději bez zbytečných odboček, ale také překvapivě velice nadprůměrnou režií a funkčností ostatních složek. Byl jsem nadmíru zaujat volbou barev, která u asijských filmů hraje velice důležitou roli. Režisér zde pracuje zejména s chladnějšími barvami, v nichž můžeme hledat jistou symboliku k samotnému příběhu, neboť chladnost může být v tomto případě ekvivalentem k odstupu, který od sebe oba hrdinové mají. Zde se však s barevností pracuje mnohem více, než jak tomu bylo doposud. Ona vůbec koncepce obrazu hraje v tomto snímku asi nejdůležitější roli, samozřejmě mluvím pouze o technické stránce U Il Mare je třeba ocenit i ostatní elementy, jako je například scénář, který přináší velice zajímavý a v dnešní době originální scénář nebo herecké výkony, na nichž celý příběh stojí. Vlastně když takhle pátrám v paměti, tak nelze nic jiného než chválit, neboť tenhle snímek je to nejlepší, co jsem v poslední době viděl. 100% (27.06.2006)

Možno trochu moc gýč, ale to nevadí, kebo ke to strašne pekné. Pekný je príbeh, pekné sú myšlienky ("Dôvod prečo trpíme, nie je ten, že naša láska je v koncoch, ale že stále pokračuje. Aj keď už je po láske..."), pekná je hudba, pekná (krásna) je Ji-hyeon Jeon a najkrajší je záver. Ideálny film na romantický večer vo dvojici. A nezáleží, či sa zrovna nachádzate v rovnakom miléniu. (18.06.2012)