Hory mají oči

Tak tato klasika uz trochu vycpela :(. Obcas je to stupidne ako tie najvacsie beckove vyplachy a o hororovej atmosfere sa da hovorit hadam len v prvej 20-minutovke. Najlepsim okamihom filmu je rodinna tragedia po vpade "domorodcov" do obitneho privesu - vtedy som bol do filmu vtiahnuty najviac. Inak vsak solidna nuda. (5/10) (11.10.2007)

Když budu porovnávat s remakem z roku 2006 tak u mě jasně vítězí tahle starší verze(a to je co říct protože žeru gore efekty a plno krve ve filmech)Remake je sice brutálnější a krvavější,ale tohle má pořádně hutnou atmosféru která mě držela pořád v napětí.A rozhodně zábavnější zabijáky než modernější verze.Za mě vítězí stará škola a kdo to ještě neviděl tak vřele doporučuju.Samozdřejmě jen fanouškům žánru. (09.05.2015)

Tak jsem se chtěl podívat na originál, ale zjistil jsem, že remake byl úplně stejnej (kromě zpracování, ale děj úplně ve všem stejnej). Ke koncu to bylo nesnesitelně a strašně uřvaný. Vlčáci chytří jak nějakej komisař Rex a záporáci úplně blbí (jak kdyby už tak nestačil jejich životní úděl, voni ještě musí být tak neuvěřitelně blbí). Ten zubatej kudrnatej vypadal jak čert z nějaké pohádky. A ten frája s knírkem zas jak z videoklipu Beastie Boys Sabotage. Jedinej vymakanej je ten z plakátu (Michael Berryman), kterej ani pro tuhle roli nepotřeboval nijak zvlášť maskovat. Plno nelogičností nechávám rač plavat a je mi z nich trapně. Wes Craven není takovej borec, jak si všichni myslí. PS: haha, teď si čtu svůj komentář k remaku a vtipně jsem tam taky poznamenal něco o komisaři Rexovi, takže to už nemůže být náhoda! (20.11.2008)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

Naivní měšťáci versus kanibalští divoši v kalifornské poušti. Ti první tu hledají zděděný stříbrný důl a uvíznou tu, ti druzí tu bydlí. Film pojednává o souboji dvou rozdílných rodin, z nichž jedna zabíjí proto, aby přežila, a druhá proto, aby se najedla a tím pádem vlastně taky přežila. Později se totiž ukáže, že městská rodina se od té divošské zas tolik neliší poté, co je odtržena od civilizace a moderní technologie. Aby se měšťáci mohli v divočině postavit proti divochům, musí se z nich stát také divoši. Můžete v tom vidět jakýsi sociální komentář, nebo jen dementní béčkovou vyvražďovačku. To je na vás. Craven umí skvěle navodit atmosféru nehostinné pustiny, ale film lze doporučit spíše jen fanouškům filmových zvrhlostí, Wese Cravena a holohlavého týpka Michaela Berrymana. (11.07.2003)