Poslední dům nalevo

Že by sa mi predsa len tento žáner tak páčil, nijak zvlášť ho nevyhľadávam ale vzhľadom na naposledy videný I SPIT ON YOUR GRAVE, ktorý ma v dobrom prekvapil i keď na druhé zhliadnutie sa nijak zvlášť nechystám, podobne aj THE LAST HOUSE ON THE LEFT keď mám ohodnotiť a porovnať so súčasnou hororovou produkciou plnou prázdnych filmov ktoré v pohode hodnotím troma hviezdičkami mi príde dať mu menej ako 4* neférové. (29.05.2008)

Craven geniálním způsobem pracuje s protiklady a stříhá z idilických záběrů příprav narozenin rovnou na brutální znásilnění a zpět. Protipólem chladnokrevných vrahů postrádajících motivaci jsou pak ubozí policisté, neschopní zavázat si tkaničku u bot. Jako celek je to místy lehce nepřesvědčivé (a myslím, že tomu tak bylo i před lety), ale má to sílu. Je v tom vidět prvotina a málo peněz a možná o proto mi to přišlo tak zajímavé. Rozhodně doporučuju. (23.07.2009)

Rok 1972 a mladý Wes Craven se chystá ukázat něco s čím se zatím nikdo předtím nesetkal. Musí to být něco šokujícího, děsivě-zábavného a v hlavě se mu pomalu začíná rýsovat jeho druhýfilm v kariéře - film, který ovlivnil celou řadu dalších. LHOTL je velice kontroverzní dílo a to nejen kvůli sexuální otevřenosti a brutalitě, ale především díky zpracování. Film působí na jednu stranu děsivě a opravdově, (hlavně scény znásilnění a zabíjení) ale pocit zděšení v zápětí vynulují groteskní akce dvou policistů a hippies hudba provázející nás celým filmem. Herecké výkony byly průměrné a pokud si mohu dovolit menší srovnáni se žánrovým filmem "I Spit On Your Grave", výchází druhý jmenovaný jako vítěz. Film si u mnohých vydobil postavení kultu v žánru exploitation a jeho pozice na poli horrorů je dosti stabilní a i přes své stáři je schopný přitáhnout nové a nové diváky. To se o všech horrorech říci nedá. (23.01.2008)

And the father tells the mother wait for the rain, wait for the rain. And the road leads to nowhere... Brilantní! (Ne)stárnoucí debut (ne)stárnoucího řezníka Wese Cravena, který dokáže šokovat i po třiceti letech a jehož vliv a definice můžeme vidět dodnes - The Devil´s Rejects apod. A bohužel ani Cravenova klasika se nevyhne znásilnění a brutálnímu mučení ze strany moderní vlny remakeů. Dovedete si představit Last House on the Left bez skvělého Davida Hesse, coby Kruga a jeho charakterního soundtracku, lacinosti a minimalismu a obsese sedmdesátých let? Už teď je mi do breku a bolí to o to víc, že o produkci se stará sám Craven s Cunninghamem. (15.12.2008)

Wes Craven. Aj expert na nízkorozpočtové horory musel nejako začať a tak teda vznikol Posledný dom naľavo. Ťažko posúdiť, či takmer humorné poňatie tak závažnej témy spravil ako výstrel naslepo alebo cieľavedome, v každom prípade to akosi zabralo. Jednoducho si myslím, že bolo ešte priskoro vtedajšej dobe podať tento film ako ozajstný horor, prípadne thriler a tak zvolil svojsku hudbu aj atmosféru, ktorá tomuto filmu celkom sedela. Po toľkých rokoch však človek už film vníma inak, je zvyknutý na inú atmosféru filmu s podobným scénarom takže aj dojmy z filmu sú zmiešané. Určite sa ho oplatí pozrieť a zamýšľanie sa nad otázkou pomsty a jej oprávnenosti v tomto prípade pustiť z hlavy. Skúste sa na tú hodinu a pol preniesť mysľou do 80 rokov a film Vás celkom iste zaujme. 70% (27.11.2017)