Paříži, miluji Tě

Tyto pribehovky se mi opravdu libily i kdyz ne vsechny stejne, coz je logicke..Myslim si, ze kazdy clovek, ktery to uvidi si najde tu svoji nej a nerekne rovnou o tom ze je je to sracka.. Moc pekna kamera.. (11.07.2008)

Mozaika lidských osudů ve městě lásky..Proti povídkovým filmům opravdu nic nemám, ale tady mi to nějak nesedlo. Některé povídky jsou bravůrní, ale některé zmatené a neříkají vůbec nic. A bohužel těch opravdu dobrých je pomálu. (15.03.2009)

Úchvatná koláž různých filmových přístupů a postupů, velká nálož emocí a nálad a samozřejmě krásná a magická Paříž. Od taškařice bratří Coenů, která jako by svojí tonalitou a bizarností vypadla z jiného povídkového filmu - Čtyři pokoje, přes postmoderně klipovitý přístup Toma Tykvera a la Lola Běží o život, až po srdce drásající kus od Nobuhira Suwy či Daniele Thomas. Škoda jen 1-2 slabších povídek, navíc bez zřejmého vztahu k Paříži. (16.04.2009)

Nemohl jsem se rozhodnout, jestli tři, nebo čtyři, ale pro klid duše 4, protože některé povídky jsou velmi vydařené (18.11.2009)

Opravdu se mi líbilo pouhých 6 povídek. Celkem mě zaujalo 9 povídek. Na to, že jich bylo natočených 18, a to velice dobrými režiséri, považuji film za nepovedený. U některých filmů si říkám, že bych se na něj podívala klidně ještě jednou, nebo hned několikrát. To se bohužel u Paris, je t'aime nikdy nestane. (25.03.2010)

No teda, nevím nevím. Nebýt Buscemiho a Klauní rodinky, tak je to za čistou nulu. Nudil jsem se, asi jsem špatnej romantik :)) (23.05.2010)

Nekterý příběhy byly nádherný, některý ne až tak nádherný a některý jsem popohnala. Něco se mě hluboce dotklo, něco se mi vcelku líbilo a něco šlo úplně mimo mě. (Třeba ta upírská historka - a to mám tuhle tématiku moc ráda.) Takže budu hodnotit jako průměr. I když hudba to možná pozvedá ještě trochů výš. (21.06.2010)

Líbilo se mi, že před každou povídkou bylo uvedeno jméno režiséra, takže si člověk mohl udělat nějakou představu už před začátkem povídky. Moje hodnocení je nicméně hodně různorodé: 1. Montmartre: O režisérovi téhle povídky jsem jaktěživ neslyšel a povídka skončí dřív než začala. Zvláštní volba na úvod, protože jsem si říkal: "To je jako celý?" 3* //// 2. Quais de Seine: Další jméno co mi nic neříká. Nesnáším muslimy, takže jedna hvězdička jen za charisma hlavní hrdinky. 1* //// 3. Le Marais: Dlouho jsem nechápal, co to má vlastně být, ale když týpek prohlásil "I don't speak French", dostalo mě to. Gus van Sant rozhodně nezklamal protože natočil tajemnou a nejednoznačnou povídku. 5* //// 4. Tuileries: Jak jsem uviděl jméno Coen, tak jsem říkal, že už bude snad konečně něco převratného. A taky že jo :-) Neuvěřitelně vtipný střet v metru má nápad a úroveň. 5* //// 5. Loin du 16éme: Nuda nad nudu. Co se tam děje? Dvakrát stejná ukolébavka v nějakým jazyku z prdele a to je celý. To má být povídka? Odpad! //// 6. Porte de Choisy: Nejšílenější povídka v celém filmu, ale to neznamená, že by byla špatná! Jasně, nedává smysl, ale na druhou stranu vtipnost i originalita je na vysoké úrovni. Palec nahoru. 4* //// 7. Bastille: Silná a zároveň originální povídka s úžasným vypravěčským stylem. 5* //// 8. Place del Victoires: Nejnevhodnější a nejnesourodější povídka totálně o ničem. Odpad! //// 9. Tour Eiffel: Nesnáším mimy, ale i přes to tahle povídka nebyla zas tak špatná, hlavně díky konci ve vězení.3* //// 10. Parc Monceau: Poměrně překvapivý konec nemůže vyrovnat typickou Cuarónovskou nudu. 2* //// 11. Quartier des Enfants Rouges: Nicneříkající povídka, nulová pointa. Odpad! //// 12. Place des fétes: Nejlepší povídka. Nejsilnější příběh, nejlépe natočený, nejemotivnější. Naprostý vrchol celého filmu. 5* //// 13. Pigalle: Nepochopil jsem. Odpad! //// 14. Quartier de la Madeleine: Perfektní zpestření celého filmu, krásně vizuálně zpracovaná podívaná, budoucnost hororu. 5* //// 15. Pére-Lachaise: Zvláštní povídka, která se špatně popisuje. 2.5* //// 16. Faubourg Saint-Denis: Druhý vrchol filmu, skvěle sestříhan8 povídka, skvělý příběh, skvělé ukončení! 5* //// 17. Quartier Latin: Prakticky o ničem. Odpad! //// 18. 14e arrondissement: Vcelku nedůstojné uzavření celého souboru. 1*. Celkově: 3* (17.07.2010)

Ó, jak byla Paříž letos v srpnu nádherná! Proto jsem se na tenhle film nesmírně těšil a včera jsem kolem desáté usedal před obrazovku v totálním očekávání. Čeho jsem se však dočkal? Převážně zklamání a rozpaků. Ano, některé povídky jsou opravdu dobré a některé z nich vskutku geniální (umírající černoch, metro, mimové, nemocná manželka, smiřovačka manželů v bordelu), jenže dostávají až příliš málo prostoru a rychle se střídají, skoro jak na běžícím páse ve fabrice. A když se náhodou přepne na některou z těch slabších, jako například ta v čínském kadeřnictví nebo s upíry (hlavně tady jsem si říkal, na co že se to sakra dívám), jde hodnota filmu rychle dolů. A proto si nebudu pamatovat Paříž z tohoto filmu, ze které toho vlastně stejně není moc vidět, ale takovou, jakou jsem ji poznal já. Nejprve mne totálně vydeptala, aby mne pomaličku přijala mezi sebe. Už se těším na srpen příštího roku... :-* EDIT 2.6.2011: Tak nakonec jedu v červenci! :D (26.11.2010)

Skvělí herci, skvělí režiséři, tak proč je výsledek celkově tak zapomenutelý? (31.01.2011)

Některé povídky jsou pěkné, nekteré bych při dalším shlédnutí asi rovnou přeskakoval. Na mě jsou ty povídky prostě moc krátké a opravdu špatný český dabing hodnocení asi nepomohl.. (16.06.2011)

Hodnocení jednotlivých příběhů se u mě pohybuje od 2-5*, ale bohužel nehodnotím tyto krátké story, ale celek, který je u mě 3*. Jsou to mnohdy zajímavé příběhy, které ukazují Paříž a její obyvatele z různých pohledů - jako město multikulturní, rychlé, plné lásky, plné umění, prostě město, které je své. A přes tady to všechno se v něm odehrávají úplně stejné příběhy a životní osudy jako v každé Dolní Lhotě. (23.04.2012)

Osmnáct milostných vyznání potěší i ty méně romanticky založené, a věřte mi, že blíž už se u televize k Paříži nedostanete... (18.01.2014)

Toto moja šálka kávy teda fakt nebola... nevidel som v tom pointu... škoda toho hereckého obsadenia ... (23.04.2014)

Rozkoukáno, nedokukáno, rozkoukáno, dokoukáno. Celkem třikrát a jednou světe div se, jsem měl takovou náladu, že na mně povídky působily asi takovým dojmem, jaký chteli docílit režiséři. Bohužel další ty druhé dva pokusy byly jen snahou překousnout začátek a doplnit prospané. Myslím, že 16 kousků je na jeden film moc a udržet jakousi kontinuitu je dost těžký úkol. Takže asi 4 povídky výborné, 4 docela dobré a zbytek průměr. (22.12.2014)

V té době určitě originální a roztomilý počin. Kupa slavných herců a režisérů, miniaturní příběhy sem bez pointy, sem tam moc hezké. Dobrý film, nic víc nic míň. (20.05.2017)

Filmová mozaika 18 krátkých romantických příběhů a jednoho krásného města. Těžko vůbec vlastně hodnotit takový to snímek, když je pospojován s tolika různých povídek, navíc každý od jiného režiséra, ale celkově u mě převládá spokojenost. Většina epizod se mi líbila, některá více, jiná méně, ale nebyla tu asi žádná, kromě možná jedné či dvou, která by mě doslova nudila, nebo mě přišla zbytečná. Občas ale i přes různorodost příběhů, se tempo snímku docela vleče. Škoda možná také toho, že příběhy nejsou nijak navzájem provázané. Mezi ty nejlepší historky patří rozhodně Steve Buscemi show, mateřská ukolébavka, manželská věrnost až za hrob, setkání mimů, jedno záběrový otec a dcera, sjetá Maggie Gyllenhaal, smutné kafé, bizarní upíři Olga Kurylenko a Elijah Wood, Rufus Sewell a Oscar Wilde, Natalie Portman a rychlý průřez jejich vztahu nebo poslední příběh, vystihující Američanka v Paříži. A to vše, už nepochybně stojí za to, aby člověk zhlédl tento zajímavý filmový počin. (26.08.2018)

V podstatě zbytečný film, který evokuje atmosféru Paříže asi jako přívěsek na klíče s Eiffelovkou. 90% povídek je naprosto průměrných a v kvalitnějším celku by mohly sloužit leda jako spojovací části. Takže se omezím na ty, které mi (ať už byl důvod jakýkoli) utkvěly v paměti. Tykwer zdá se vyčerpal veškerou inspiraci z Kieślowského a pustil se do Truffauta. Nutno dodat, že s nevalným úspěchem. Spolu s Cravenem a Natalim vytvořil asi nejslabší části skládanky. Potěšil naopak Sylvain Chomet se svým klaunským capricciem, ze kterého dýchá Paříž asi nejvíc. Maximálně "nepařížská", ale za to pekelně vtipná, je část Tuileries od bří Coenů. Překvapivým vrcholem celé antologie je tlustá a na první pohled omezená americká turistka pojídající v parku senvič. Alexander Payne jí totiž nechá lámanou francouzsštinou předčítat ze svého deníku (?) a zdá se jako by ta dáma na něco přišla...a proto se vyplatí počkat si do konce. (24.08.2007)

láska... (25.09.2007)