Lidé pod schody

O čom, do pekla je táto perverzná a bizarná úchyláreň ? Namiesto toho, aby točil ďalšie diely fenomenálnej NOČNEJ MORY alebo kvalitných filmov typu HAD A DÚHA, nevie Craven odolať svojmu vskutku špecifickému ( = )zvrátenému ) zmyslu pre humor a vracia sa aj v pokročilejšej fáze svojej kariéry k témam, a hlavne ich stvárneniam, ktoré sú nezabudnuteľné, hoci sa za to človek skoro hanbí. Sú totiž provokujúce, iritujúce, debilné, bizarné, nemožné, nehorázne... (27.11.2010)

V prvom rade by som žánrové zaradenie "komédia" vymenil za "dobrodružný". Čítam, že sa poniektorí bavili, takže asi to ako komédia aj bolo myslené, mňa však najviac pohltilo dobrodružstvo hlavného hrdinu. Na Cravena šokujúco presvedčivé, tiež platí, že dieťaťu je jeho odvahu menší problém uveriť. Prežil som si s tým výrastkom každé ľaknutie aj finálny triumf. I keď až taký explozívny to byť zase nemusel. Stále však prevládajú veľmi pozitívne dojmy. (14.07.2011)

Tak z tohohle Cravenova dílka jsem trošku rozolcený... Jak se jen přiznat, že i když považuju Lidi pod schody za ptákovinu první kategorie, která při přísně logickém rozboru neobstojí, přesto převažuje spokojenost, ba můžu říct, že jsem se bavil lépe, než u snímků stojících objektivně mnohem výš. Craven je zkrátka nejen dobrý řemeslník, ale i znalec pravidel žánru a svých diváků. Moc dobře ví, že fanoušek nízkorozpočtových hororů na ně nekouká proto, aby se intelektuálně povznesl, ale aby ze sebe vybudil emoce. Craven po teoretické i praktické stránce dobře zná strukturu hororu, všechny jeho žánrová témata, rekvizity a především žádaná klišé. Jeho film se pohybuje na hraně hororu, splatterpunku, parodie a komedie. Nic z toho nefunguje dokonale. Kvality Vřískotu nedosahuje ani náhodou. Pochopitelně převažuje hororové ladění, kde se Craven pohybuje jako doma, ale zároveň režisér o pár procent nadsazuje do parodické nadsázky, která sice nevyvolává salvy smíchu, ale cukání koutků úst zařídí - navíc vede k tomu, že divák velkoryse mávne rukou nad díramy ve scénáři většími než poškození Titaniku od ledovce...Zcela nenáročná, ale funkční záležitost. Celkový dojem 60 %. (28.01.2008)

Wes Craven dříve točil dost "oldschoolově", dokonce jsem byl nemile překvapený, že režisér jeho formátu může natočit takovou blbůstku. Stává se to, že si dobrý režisér vybere hodně slabou chvilku a vyplodí podivný scénář v mizerné režii a technickém zpracování. Najednou ztratil nadhled, a když občas boří hororová klišé, tak tady nebořil nic a hodně jsem se jeho filmu nasmál, jak spatlaně natočené to bylo. Nejlepší byl ten umělý pes, co tam vyskočil na scénu, jak ho tam zespodu ovládal vodič. K dokonalému finálnímu vř(p)ískotu nepřispěl ani neuspokojivý závěr filmu. Devadesátá léta moc hororům nepřála, ani tenhle to nespasil. Byl sice originální, ale naprosto amatérsky natočený a tak nějak celkově nepovedený. Podíval jsem se, jestli to opravdu není nějaká chyba, ale v titulcích stálo velké režisérovo jméno. Moc se tedy nevyznamenal. 0% (10.03.2013)

Naprostá úchylárna s taťkou a mamkou "Burn-in-Hell", kteří ve svém domečku zavírají dětičky a samozřejmě jako správná rodinka mají i psíka... Rozhodně nečekejte nějaký horror, napětí či snad vážný film, ale pokud vám stačí odddychová zábava plná skvělých hlášek a ujeté zábavy tak rozhodně stojí za pozornost. Film ustojí i dětského hlavního hrdinu ze sociálně slabší vrstvy, ale závěrečnou třetinu již bohužel ne. Obvzláště úplný závěr je věc, kterou si mohl Craven odpustit. (15.08.2005)