Na pokraji slávy

Nesmírně zajímavý film o zákulisí světa rockových kapel se všemi atrakcemi svobody, alkoholu, trávy a nevázaného sexu, které se atrakcemi zdají být jen do doby, kdy člověk pochopí, že "skutečný svět" je někde jinde. I přes tento základní motiv atmosféra ani na chviličku neupadá do pesimismu nebo ještě hůř do moralizování, člověk se pořád pohupuje na příjemné vlně nadhledu. (25.06.2011)

Jestli o nějakém filmu platí, že je to moje srdeční záležitost, je to právě Na pokraji slávy. Cameron Crowe se vrátil do své vlastní minulosti, aby divákům dříve narozeným připomněl, jak byla hudební 70. léta báječná, těm mladším pak ukazuje, o co všechno přišli, když byli ještě na houbách. Film vám zaručeně zvedne náladu a soundtrack jen tak z hlavy nedostanete. Prostě láska na první pohled a poslech. (15.06.2003)

"Most people, they're just waiting to talk. But you listen." Většina dnešní muziky má fakt hovno co říct. Ne, že by tehdy v sedmdesátkách, kdy šlo hlavně o rock'n'roll, oplývala nějakým geniálním filosofickým poselstvím, ale byl v tom pot a láska a zápal a s dneškem se to nedá srovnávat. Bohužel, jak řekl Philip Seymour Hoffman: "They've won." A právě proto byla exkurze do těchhle ještě nezkaženejch dob zatraceně zábavná. P.S.: Jason Lee coby Jeff byl dost fajn. Proč se zahazuje s chipmunkama??? (12.04.2012)

Scénárista musel přesně vědět, jak to v hudební branži chodí. Když jsem tento film viděla poprvé, přála jsem si to všechno zažít. Sen se mi splnil. V dnešní době to není až tak drsné jako v USA v 70.letech, ale najde se tu spousta věcí, které fungují stejně dodnes. A jet s kapelou na turné znamená prožít vše, co v tomhle filmu vidíte... Pro mě je toto nejlepší film na světě. (07.11.2011)

To je asi sen každého začínajícího novináře, v tomto případě studenta, být se svou oblíbenou kapelou na šňůře, poznat zákulisí, vztahy, mejdany a v neposlední řadě fanynky.. První polovina snímku mě nijak zvlášť neoslovila, nicméně ta druhá mi to bohatě vynahradila.. Zejména se mi líbila maminka v podání Frances McDormandové, pravidelně mě rozesmívala - „neber drogy“ + neúnavné telefonáty s následným „tvoje matka mě rozhodila“, krásná rolička se tu našla pro Philipa Seymoura Hoffmana, coby rádce a průvodce byl báječný, no a to mládě bylo zajímavé, Patrick Fugit u mě zabodoval.. Za zdařilý závěr dávám čtvrtou hvězdičku.. (24.06.2020)