Mladý Andersen

Po shlédnutí filmu jsem četl všemožné informace o bájném Hansu Christianovi jestli to všecko co tento film natáčí je ve skutečnosti pravda, a kupodivu jsem se dostal k názoru, že to tak ve většině případů bude, ale i tak si tvůrci neodpustili trošičku přišperkovat pár chuťovkama, aby film měl sílu. Každopádně sílu skutečně má, jenom si nejsem dost jistý, jestli se mi na to vůbec koukalo se zaujetím nebo spíš ze zhnusení, protože Mladého Andersena hraje herec, který né že by hrál špatně, ale celé jeho hraní se mi vůbec nelíbilo, no a zbytek herců už je jenom noční můra Andersénova mládí a na to skutečně není hezké koukat. Se vůbec nedivím, že ta postava na plakátě má oči zakryté, protože občas jsem měl chuť to udělat taky tak. Ale je pravda, že si seveřani se svým národním pokladem dali záležet a skutečně mu natočili film k jeho výročí hodný zapamatování. Netušil jsem, že na jednu stranu absolutně nenápadná a z dětského hlediska příjemná postava, co napsala plno tak pěkných pohádek měla přitom tak depresivní mládí. Rozhodně to ale stálo za to vidět. Jako pohádkáře si Anderséna vážím o to více, když vím, jak to s ním ve skutečnosti bylo. Zvláštní přesto neskutečně inteligentní postava tohoto světa. Kdo si kdy v dnešní době takových postav všimne, když tu Andersenovu zarputilost má dnes každý a je jednoduché se dostat do popředí zájmu. (13.07.2009)

Velmi působivá sonda do temné části života slavného H. C. Andersena, která ukazuje postavu spisovatele mezi genialitou/infantilitou a šílenstvím. Neúspěch a pohrdání střídá drsná škola kruťase Meislinga, kde se umělcovou noční můrou stává nejen latina, ale i utrpení jediného opravdového přítele, které nepřímo pramení z Andersonova jednání. Psychický nátlak stupňující se zážitky z popraviště, nekonečného pohrdání či vyrvání z kruhu blízkých o vánočním čase vede téměř ke zlomení spisovatelovi osobnosti. Vše je vhodně obrazově i zvukově podbarveno, hra na city působí přesně jak má a nádherné ztvárnění dobové Kodaně už je jen pomyslnou třešničkou na téměř bezchybné filmařině, kterou si divák užije plnými doušky. Já si jí užil na plný počet. (12.06.2010)

Životopisná dramata o oblíbených osobnostech podléhají často touze ukázat slavného protagonistu v lepším světle a hlavně plnějším světle. Dát divákovi pocit, že génia prohlédli, pochopili a dotkli se jej. I Mladý Andersen má tyto tendence. Ne vždy si vede úplně špatně - přecitlivělý, doslova usmrkaný mladík Andersen bažící po slávě, nesoustředěný, roztěkaný, s bujarou fantazií i tendencí k tvorbě kýčovitých, frázovitých říkanek se dá těžko považovat za obraz obdiv budící. A přece nás film svými manipulujícími drátky vede k sympatii k této hromádce neštěstí, z níž teprve má vzejít člověk a vzdaluje nás pochopení jeho trýznitele a učitele v jedné osobě, Meislinga (ač ten není zobrazen jako čistý záporák). V závěru je to Meisling, který pohádky málem zničil, Andersen, který si je musel vybojovat a jeho přítel Tuk, který mu dal směřování. Andersen není výslednicí komplikovaných, jej formujících sil, ale vítěz, který se "stoupavou silou v nás" povznesl nad Meislingovu touhu připoutat jej k zemi. +++++ Město, ves, škola snímané v nevýrazných barvách tlumí Andersenovu tvořivost, drtí jej svou tíhou, vrhají cizost a nepřívětivost do jeho vnitřního světa. Jen v osamocených chvílích s Tukem či ve světě v jeho hlavě se do obrazu vrací živé, syté, ba přesycené barvy. Hudba kopíruje rozpoložení obrazů, film navádí až příliš okatě diváka k náladám a rozhazuje peníze za filtry, nákladnou kameru, kulisy - za svého Andersena si my, Dánové, přeci dovedeme důstojně zaplatit. +++++ Nejvíce podezřelá je mi však skutečnost, že film je pojat jako vyprávění umírajícího Andersena. Snad dává právo vyprávění vypadat více subjektivně, pohádkově - vypráví přece Hans Christian - ale spíše se zdá, že potřebuje dospět k slzavému konci s dojemnou hudbou - usmíření. Slávu Andersenovi přejeme, ale těžko nás dojme. A já se nerad dojímám, když cítím, že vyprávění bylo orámováno vypravěčem jen kvůli tomu, abych se dojal. Přesto je tento film o relativně důstojnou, snesitelnou a místy i překvapivou podívanou, byť pocit, že je "na zakázku" se nedá zahnat. (04.01.2015)

Velice zajimave zpracovani a kamera. Podle skutecnych kreseb a fotek Andersena se celkem dobre povedla trefit i podoba. Kazdopadne se jedna o zajimavy usek zivota teto literarni legendy, ja bych ale mozna uvital pohled na cely jeho zivot. Jde ale videt, ze Danove, ale i jine narody si umi svych osobnosti vazit, na rozdil od nas. (10.02.2010)

Když jsem poprvé zahlédl tvář mladého Andersena, tak jsem měl obavy, že se na jeho obličej budu muset koukat až do konce. A to se stalo. Jeho uplakaný obličej mě doprovázel po celý film a navazoval ve mně úzkostlivé stavy. Andersen má podle mého opravdu svou kapku šílenosti v krvi po svých předcích, protože s těmi jeho ranými verši by se nezavděčil ani dětem v mateřské školce. Ale musím říct, že kdyby neměl jeho mecenáš (ředitel divadla) dobré srdce, tak by se těžko z Hanse stala výrazná osobnost a Bůh ví, zda-li by to bylo dobře nebo ne. Tak jako tak, tento film se hodí pro promítání ve školách, kdy se z chudého negramotného dítěte stane Hans Christian Andersen. Alespoň ta školní docházka je znázorněna tvrdým herbartovským stylem, za což jsem byl vděčný. (31.05.2010)