Jak jsem balil učitelku

Nemám slov. Anderson mě potřetí zasebou zabil. Teda mluvím o devastaci mé bránice a například o přehodnocení TOP 5 režisérů na mém profilu. Life Aquatic mě nakopl, Royal Tenenbaums přesvědčili, že se nejedná o náhodu a chronologicky nejstarší -nepočítám dvě prvotiny- počin tohoto geniálního (a zde si za slovem geniální stojím) Američana mě utvrdil v tom, že se jedná o jednoho z nejosobitějších a nejsvěžejších režisérů současné kinematografie. O ději filmu se nebudu nijak rozepisovat, jen podotknu, že tenhle film (stejně jako jeho mladší bráchové) je pro mě příkladem dokonalé spolupráce všech složek nutných pro vznik filmu. Scénář, herecké výkony (Murray zde vytváří svůj looserovský prototyp), originalita, hudba (ten soundtrack!) a hlavně TO KOUZLO!!! Wesi, jsi KING! 100% (27.07.2006)

Bohužel jsem se na konci nemohl zbavit pocitu ztraceného času sledováním tohoto filmu. Opravdu mě to silně nebavilo, příběh byl slaboučký a hlavní hrdina strašně nesympatický. Bill Murray hrál sice jako vždycky výborně, ale to je spolu s pár vtipnými scénami (jinak to do avizovaného žánru komedie moc nespadalo) jedinými klady tohoto filmu. O to víc mě zaráží hodnocení filmu, ale na csfd mě už nepřekvapí nic...:-) (05.11.2008)

Zcela jistě nepatřím k "WesAndersonfilům", ale na rozdíl od Royal Tenenbaums jsem se při Rushmore celkem bavil, i když takovým zvláštním způsobem.Určitě k tomu taky přispěl kvalitní soundtrack. Budu muset někdy znova zkouknout Bottle Rocket, je to už dávno co jsem to viděl v TV a na ty závěrečné scény provedení loupeže nelze zapomenout. 3,5* (13.03.2007)

V pořadí druhý celovečerní film Wese Andersona vykazuje již všechny typické rysy svébytného tvůrčího způsobu a poetiky tohoto svérázného režiséra. Veskrze originální rukopis s typickými vertikální záběry shora a horizontálními jízdami, zpomalenými záběry podbarvenými vždy velmi emocionálně působící melancholickou netradiční (často francouzskou či indie) hudbou, nostalgickou a až staromilskou náladou a melancholickým plynutím filmového času, prazvláštním druhem humoru, vyšinutými postavami, kterým se rozpadl rámec smysluplného života nebo které ho teprve hledají a které se vymykají běžným představám a očekáváním, které tápou a táží se po smyslu svého bytí... Max Fischer (Wesův oblíbenec Jason Schwartzman, který později exceluje i v Darjeelingu s ručením omezeným) je mladík s obrovskou sociální inteligencí a úžasným potenciálem, který transformuje v parodické reflexi desítek zájmových klubů a kroužků symbolizujících rozmanitost a pestrost života, který má však problémy být kompatibilní s nastoleným nudným systémem a řádem a tak se ho snaží všemožně obcházet. Se ztrátou smyslu života (odchodem z Rushmore) se pod tlakem existenciální tísně začne dostávat do značně svízelných a eticky ambivalentních situací, které podstatně naruší integritu jeho identity. Existenciální krizi prožívá i znuděný a životem zklamaný milionář Blum (geniální Bill Murray, jehož minimalistické herecké výrazivo asi nejlépe ilustruje originalitu Andersonovy poetiky a melancholicky působícího humoru), který má pro Maxe slabost. Rushmore je symbolem integrity ideálů a života a obranou minoritního životního stylu i dokladem toho, že smysl mají také ,,jiné" životy, než jen ty většinové... (percepci filmu bohužel velmi předznamenává nešťastně zvolený český distribuční název, který asociuje žánrově limitovanou teenagerskou komedii). Podobné filmy: Horší to už nebude, Život pod vodou, Taková zvláštní rodinka, Jak jsem balil učitelku, Prosíme přetočte, Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech, Dedication (18.07.2008)

Mám filmy Wese Andersona rád, ale tenhle prostě nepovažuji za to nejlepší, co natočil. Jeho poetika už je zde cítit, je to tak příjemně ujeté, ale ta hlavní postava je opravdu otřesná. Můžete ji snadno nesnášet. Navíc ani ten příběh vás tolik neuchvátí jako jiné Andersonovy věci. Herecky dobré, ale asi jsem čekal víc. (31.03.2016)