Déšť

Jediné, čo by sa dalo vyzdvihnúť na tomto filme je azda výkon herečky hrajúcej Janey a posledných pár minút filmu, kedy sa začne konečne niečo diať...Inak je to komplet nuda, fakt sa celý film iba pozeráte na obrázky peknej prírody, prípadne niekde idúcich ľudí v spomalenom zábere. Nefunguje to ani ako dráma, ani ako romantických film. Škoda 92 minút, dali sa stráviť aj lepšie(napríklad spánkom, keďže to išlo na Čt2 až po polnoci...). (06.03.2008)

Nie je ľahké natočiť nezávislý film, ktorý by sa presadil na medzinárodnom trhu. Je to vlastne ešte ťažšie, ako preraziť s blockbusterom, ktorých je tiež neúrekom. Musíte zaujať dobrým scenárom, lenže tých je tiež na každom filmovom festivale mnoho, ale hlavne inakosťou. Prostredie Nového Zélandu síce zapadá mentalitou ľudí do našeho sveta, príroda a ten pocit, že je to niekde ďaleko robia tieto filmy a aj Dážď exotickými. Preto uspel. (28.08.2012)

Celou dobu je to intimní, lyricky snímaný film téměř bez děje, s příjemnými hereckými výkony. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ale ten konec je docela intenzivní, přináší sebou nosnou myšlenku. Nejde o nic světoborného, když by se měla střízlivě převyprávět, je to skoro moralita, ale díky nezúčasněnému a přitom citlivému pohledu to má něco do sebe. (02.03.2007)

Stejně jako každý rok tráví Phelonovi letní prázdniny v bungalovu u moře. Ale tento rok bude léto trochu jiné. Mezi rodiči to už to tolik neklape, jako kdysi - a navíc se rodina seznamuje s fotografem Cadym. Ten zaujme nejen matku (i přes otcovu nelibost), ale hlavně i Janey, která už přestává být malou holčičkou hrající si na pláži se svým bráškou, ale začíná být mladou slečnou... I když uznávám, že film může mít něco do sebe, já jsem se - kromě poslední čtvrthodinky - docela ukrutně nudil. Kdyby alespoň bylo ve filmu zajímavější prostředí, nebo sympatičtější herci, tak by bylo na co koukat - ale nic z toho bohužel Déšť nenabízí. Takže, pokud jste milovníci nezávislého filmu, případně se vyžíváte v rodinných tragédií - tak směle do toho... (01.02.2011)

Zajímavé, přestože se film skládá většinou z dlouhých pomalých záběrů, ani trochu jsem se nenudila. Možná za to může ta naprostá věrohodnost a uvěřitelnost, kterou jsem z tohoto příběhu o jedné zpackané dovolené a několika zpackaných životech cítila, proto odpouštím i několikaminutový popis vaření ranní kávy. Máme tu rodiče, kteří se nudu, stereotypy a sílící odcizení snaží řešit každodenními večírky, permanentním popíjením ("dáš si něco k pití" je snad nejčastěji pronášená replika) a předstíráním, že je všechno v pořádku ("Proč musím jít s vámi na party?" "Protože jsme rodina a děláme všechno společně."). Máme tady dospívající dceru, která jim hru na šťastnou rodinu už nebaští a která vášnivě líbá kamaráda, kterým pohrdá, jen proto, aby ho vyděsila. A máme tu malého Jima, který si bezstarostně užívá prázdnin. Z rozdaných karet je jasné, že to nemůže skončit dobře. Oceňuji, že autoři vyrobili konec a nechtějí po mně, abych si něco domýšlela. Jen nechápu název, protože v celém filmu nezaprší a o dešti se mluví jen v jedné nevýznamné větě. (02.03.2007)