Moje sestra vlkodlak

Príbeh dvoch dospievajúcich sestier, ktoré nejaký roztrhaný pes u susedov veľmi nevzruší, vyčnievajú z kolektívu svojou odlišnosťou – také menšie rebelky. Pri nočnej, záškodníckej prechádzke jednu z nich - Ginger napadne zvláštne zviera a zanechá na nej pár stôp po útoku. Klasický nápad, spracovaný až zarážajúco realisticky (!). Dievčatá pritom riešia bežné problémy dospievania, rozpory so spolužiačkami, prvé krámy, rodičovské kázanie a mladá Ginger sa pomaličky mení ako telesne (narastá jej chvost =), zúbky sa zaostrujú, nechty pevnejú, z rany vychádzajú podivné chĺpky) tak aj psychicky (zvýšená sexuálna túžba, pocit zmeny výzoru, nárast sily). Filmu sa síce nedostalo dostatočného rozpočtu (vlkodlak je dosť nedokonalý – našťastie je to bábka a nie plejáda trikov ako v American Werewol in Paris (1996) – kde vlkodlak vyzeral ako dosadený z nejakého iného filmu) no filmárske umenie tvorcom rozhodne nechýba. To ako budujú atmosféru je až zarážajúco dokonalé čo sa odzrkadlí hlavne vo finále. Veľmi dobrému dojmu z filmu napomáha aj vynikajúci výkon predstaviteľky Ginger. Počas celého filmu tvorcovia napínajú diváka, kedy už konečne uvidí to monštrum čo je vybičované v závere so skvelou prácou s osvetlením. Béčko ktoré tuctový príbeh podá áčkovým spôsobom, teda vývoj postáv a dokonalé spracovanie je tu na prvom mieste, si určite zaslúži kus uznania. (13.07.2006)

Z celé vlkodlačí série se mi jednička líbila bezkonkurenčně nejvíc, má výbornou atmosféru, pěkně podaný příběh, Ginger, která byla vždycky mrcha, je s postupným vtělováním se do vlkodlaka pořád větší mrcha, klidně schopná zničit i vlastní sestru. Hodně komická je postava matky a naprosto odevzdaného otce, kteří vůbec netuší, co se to kolem nich děje. Emily Perkins je typově moc zajímavá, i když v tomhle díle jasně nejslabší (v pokračováních se hodně vylepšila), takže jediné, co mi vadilo, byl ten vlkodlak, ten byl fakt dost mizerný. (16.02.2007)

Mě se snad ještě začnou líbit vlkodlačí filmy? Je pro mě stále ještě záhadou, proč mi zrovna tenhle hodně sedl, docela mě zaujal a ano, docela se mi líbil. A to navzdory pár podivnostem, které obsahuje (dost cáklá matka Fitzgeraldová v podání Mimi Rogers, podivuhodné dějové linky apod). Možná to je proto, že jsem se na to díval ve čtyři ráno, když jsem se vzbudil a nemohl už dál spát a prostě mi to velmi zpříjemnilo brzké ráno, možná je to proto, že je ten fil natočen dost zajímavě , nebere se zase až tak moc vážně a v něčem se odlišuje od ostatních klasických vlkodlačích příběhů, určitě to bude zásluhou výborné dvojice Emily Perkins a Katharine Isabelle, ty svým výborným herectvím a uchopením obou jejích postav daleko převyšují film jako celek (ostatně, obě jsou "staré" horrorové harcovnice). Prostě, i když to má pár chyb (místy je to jaksi nevyzrálé, některé postavy jsou dost mimo a některé triky mohly být lepší), je to docela povedený film s náznaky originality (ten ocas je fakt dobrej a dobře zpracovanej nápad, fotodokument o smrti stejně tak), tu a tam dobrými dialogy a poměrně povedeným humorem. (20.08.2011)

Abych pravdu řekl, můj šálek čaje tahle Ginger zrovna nebyla. Vlkodlačí horory mám rád, ale  generace smutných teenagerů mě minula. Ocenit se dá rozhodně originální přístup k látce, kdy horor  zůstává až do samotného závěru de facto v pozadí  a sledujeme spíš drama o dvou sestrách a jejich narušeném vztahu.  Už tak pobóchaným segrám hodí vidle do sluníčkově mrtvolného (emo, no) vztahu vlkodlak a jednu z nich, tu hezčí, kousne do ... vlastně nad kozu.  A když v průběhu lykantropie navíc dostane krámy, je zaděláno na průser a nepomůže ani vlčí mor. Ne nezajímavé, v závěru i slušně krvavé, ale všechno to dys, včetně dysproporčního vlkodlaka, který jako by ze Třech bratrů vypadl, mě za srdce ani nic jiného nevzalo. Těžko říct, zda si někdy dám další díl. Do trojky bych se ségrama nešel.. (08.06.2022)

Umně natočený vlkodlačí horor a vzhledem k tomu, co jsem zatím do teď ve vlkodlačím hororu viděl (Howling, Dog Soldiers a polský film Wilczyca) hororem velmi dobrým. Přeměna titulní hrdinky je moc pěkně podaná a udělaná. Avšak moje favoritka je jasně její sestra Brigitte s věčně načuřeným výrazem. Nedávno jsem znovu viděl polskou Vlčici, která je o několik tříd lepší a je určitě na poli tohoto žánru nepřekonaná. (28.12.2004)