Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrají:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (více)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
"Těžkotonážní", ale jeden z nejlepších výplodů Cronenbergovy tvorby... Pro většinu diváků zřejmě naprosto nepochopitelný zmatek a bizardní chaos. Čtenářům literární předlohy je jistě stravitelnější. Já jsem knihu nečetl, ale film se mi opravdu líbil a i když to je, jak jsem již uváděl, neuvěřitelně těžké dílo, pokud člověk přijme systém "hry", tedy filmu, není to tak strašné a provokující, jak se původně zdá. Film pojednává v jednoduchosti o drogové závislosti a následné toxické psychóze, která se v běžné skutečnosti projevuje podobně jako schizofrenní onemocnění. Přechody z "reálu" do bludů hlavního hrdiny se při pochopení tohoto vzorce stávají pochopitelnější a jasnější. Jedná se o prostý rozpad psychiky a osobnosti drogově závislého člověka, jehož mozek vytváří nový, únikový svět. Výtvarně, herecky a atmosféricky výborně pojaté. Navrch k tomu pak ještě skrytá, ale jasná kritika společnosti, ale zejména jejich rozhodujících, vládnoucích a ovládajích složek. ()
Sorry, ale já na tyhle drogové tripy bez hlavy a paty nikdy moc nebyl. Naštěstí to pro mě nebyl žádný vyložený průser jako třeba Krajina přílivu nebo Strach a hnus v Las Vegas, na to tu vše do jisté míry zachraňovaly Cronenbergovy typické originální nápady, které mě na tom snad jako jediné zajímaly, ale dvě hodiny pro mě utáhnout nedokázaly a časem už mě to přestávalo bavit. Zhruba chápu, že je to celé spisovatelské vyjádření vzteku k tomu, že tvůrce vždycky musí být někomu podřízený a že úplně svobodný nemůže být asi nikdy, ale stejně jsem čekal, že z toho vypadne víc. Takhle tu jen spisovatel celou dobu fetoval, měl halucinace, cosi sepisoval a bojoval se svojí potlačovanou homosexualitou. Kniha předpokládám bude takové typicky beatnické dílo, film to naznačuje víc než dost, ale už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že o dílech autorů z této skupiny si sice rád něco nastuduji, ale nebaví mě je číst či sledovat. Holt nejsem jeden z těch, který by byl schopný Nahý oběd víc docenit, ale chápu ty, kteří ano. Jen teda ten pocit určité samoúčelnosti jsem v tom časem začal cítit taky... Lepší 2* ()
Halucinogenní mišmaš s posláním, že když jste věčně vožralý, žerete všechno od jedu na krysy až po Okenu a "omylem" střelíte manželku do hlavy, moc vám nejde pracovat, takže máte tendenci devastovat všechno, co psací stroj jen připomíná. Bukowski, Burroughs, Ginsberg a celá tahle bohémská beatnická partička jsou asi těžký věci pro plátno a "čuňák" Cronenberg se s tím popasoval dobře. Navodil jemu vlastní zvláštní atmosféru, ve velice vtipnejch hnusárnách se zase dosytosti vyřádil (přivodil mi opět několikero záchvatů smíchu), leč i ten mě na konci náhle přešel a byl vystřídán něčím...hořkým. ()
..........Vše způsobila nejslavnější Burroughsova kniha, která se na regálech knihkupectví dlouho neohřála a hned putovala na deset let do trezorů. Ve filmovém ztvárnění se zmítají vidiny, fantazie, přízraky a sexuální touhy se skutečnou realitou v ponurých zamlžených barvách. Vše jsou vlastně ve skutečnosti částečné epizody ze spisovatelova života, popravdě řečeno i režisérova. Velice skrytě oba v ději zakomponovali věci mnohem důležitější, než by se na první pohled zdálo. A to především zneužívání moci a celé lidské společnosti. Jak kdysi řekl I. Welsh: "Mnoho lidí si myslí, že Nahý oběd je obscénní. Není to pravda. Je třeba se dívat mnohem více pod povrch, kde jsou ukryty věci zcela zásadní." V každém případě psychedelické a halucinatorní výjevy v knize i ve filmu byly zpracovávány "s láskou v duši a koksem v krvi". Toť celé je vtěsnáno do životopisu jednoho rozporuplného a zajímavého člověka, pro kterého byl život jedna velká noční můra......... ()
Tak bohužel pro mě asi nejslabší Cronenberg, a tak jsem se na něho těšil protože kombinace, slizu, brouků a 90 let v podání Cronenberga slibovalo solidní úlet. No on to úlet byl ale bohužel ne nějak dobrej. Herci sice hrají dobře a Weller je tu parádní ale bohužel jsem se ty 2 hodiny celkem nudil a i když tu bylo pár fakt parádních scén tak to prostě film nezachránilo, strašně se táhne a na jednu dobrou scénu tu jsou 3 špatné. Film má rozhodně hodně obdivovatelů a má i kultovní status, ale mě to bohužel nezasáhlo a to mám Cronenberga hodně rád. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (16)
- Úvodní titulky jsou kompletně dílem storyboardisty Saula Basse, který tvořil titulkové sekvence i svá zásadní grafická díla v padesátých letech. (Othello)
- Pistole, která se ve filmu několikrát objeví, je prvorepubliková pistole vz. 27. (KRYSIOPICE)
- Režisér David Cronenberg seznámil producenta Jeremyho Thomase se svou snahou natočit film Naked Lunch již v roce 1981. (Othello)
Reklama