Bílý oleandr

Aneb jaké to je, když vaše matka je umělkyně, která jednou zabije svého milence a vy se snažíte dospět a k někomu přilnout/vzhlížet, ale vždy to není ono. Tak přesně o tomhle je White Oleander. Realisticky depresivní film, který zachycuje jak to pravděpodobně mají podobné děti, které se pohybují od pěstounů k pěstounům a jen se snaží přežít či najít sebe sama. Michelle a Alison mezi sebou mají chemii, díky které věříte, že jsou matka s dcerou a hlavně obě dvě tenhle film nesou na svých bedrech a daří se jim to. K tomu potěší pár známějších tváří (Renée, Noah) a přijatelná stopáž, při které se téměř nestačíte nudit. 80 %. (29.07.2014)

Jeden z filmů, který má kouzelnou atmosféru. Určitě je to mnohokrát omílané téma, ale tady je to udělané hodně emocionálně. Tím je lehčí se vcítit do hlavní postavy- donutí vás to doopravdy přemýšlet nad životem, nad lidmi, nad různými charaktery, a nad tím jak řešit "problémy". A hudba...hudba ta je kouzelná. Podtrhává už tak vypjaté emoce během filmu. (08.07.2012)

Bílý oleandr je opravdu vydařené drámo. A to i přesto, že ho dost dobře nechápu. Tedy pokud jde člověk pod povrch. Bude to asi tím, že se na jednom plátně vyskytuje hned několik hlavních ženských postav s osobitým charakterem. Dalo mi zabrat porozumět jedné a ony jsou tu hned čtyři. Bude to chtít opáčko. P.S. Souhlasím se všemi, Michelle Pfeiffer je fantastická, nádherná... (15.04.2007)

Tento film mě svým způsobem velmi příjemně překvapil. Poutavý a kvalitní scénář podložený dobrými hereckými výkony (stojícími na hlavní představitelce..), naprosto dokonale funkční hudbou (opět stejný, ale opět skvělý Thomas Newman!) a přímočarou realizací je přesně to, co vám leckteré filmové drama samosebou nenabízí. Vytknout se dá především až bezbřehá upovídanost (především v závěru) a řekl bych mírná nedotaženost celého příběhu. Ne úplně silné 4*, ale i přesto - moc dobrý film. (30.07.2006)

Samé ženské postavy a chlapi jen jako záminka pro čistě ženské války. Režie mi přišla nezúčastněná až odtažitá (co taky čekat od chlapa, že? :). Robin Wright Penn i Renée Zellweger tu byly použity jen jako určitý typ, Michelle Pfeiffer měla už i pár silnějších scén a bez Alison Lohman by se to celé zhroutilo jako domeček z karet. Ta má ostatně největší zásluhu na tom, že mé hodnocení je nadprůměrné. (18.08.2006)