Bílý oleandr

Pro mě jedna z nejlepších rolí Michelle Pfeiffer. Zahrála tu matku, která se snažila svým životním krédem a stylem "nakazit" i svou dceru, která se ale vymka kontrole a aniž by si to matka zpočátku uvědomila (na konci jí to naštěstí došlo) - začala žít sama podle svého a přijala se taková jaká skutečně byla. Pfeiffer zde hraje postavu, která prvně působí zcela bohémsky a spokojeně, ale o to víc v ní uvnitř bujel ten neklid, obavy a strach z toho, co bude dál...Ale hlavně - co bude s její holčičkou, které nedala dlouhou dobu prostor k tomu, aby žila "svým" životem. Ve filmu je skvěle ukázána společenská různorodost a "rodiny", do kterých se dostávají děti z pěstounské péče. Alison Lohman je vynikající a její schopnost se ve svém věku zadaptovat do náctileté je skvělá :) Bílý oleandr a nenávist, díky níž se tyto dvě věci promíchali, proplouvá celým filmem a přestože divák neuvidí, co se přesně stalo, o to je to lepší, že si může vytvořit mnoho možností, jak se Ingrid pomstila... A přestože konec není šťastným happyendem pro mě rozhodně dobře skončil. (08.10.2013)

Unikátní psychologické drama o vztahu dcery s matkou řešící nevyřešitelné otázky v oblasti milování a důvěry. U filmu se dá vydržet už jen díky okouzlujícím Alison a Michelle, která odvádí bravurní výkon. V rozuzlení jsem očekával zklamání, ale závěrečný rozhovor obou hlavních aktérek a následné zakončení mě velmi mile překvapily, jen byl cítit nádech mírné naivity. 65% (01.09.2012)

Tak tenhle film se u mě minul účinkem, tenhle film vás buď chytne za srdce, koule, nebo jiný důležitý orgán, ale mě tedy nechytl vůbec za nic. Jediným člověkem, kterému jsem jeho roli věřila, byla ta první pěstounka. Taková klasická hloupoučká prostinká americká matka, alá karavan, které se po závislosti na všem na čem jen závislý být lze ,upnula k bohu a k vyšukávání si toho zbytku mozku s dalším z řady maníků a to bylo milí přátelé všechno. Nevěřila jsem ani Michelle Pfeiffer, ani Alison Lohman a nejvíc jsem to nevěřila Renée Zellweger, ta role jí vůbec nesedla a já jen čekala, že hbitě vyskočí z postele a řekne, že to s tou tubou prášků byl jen špás. S přibývajícím časem se film vlekl jako těhotná kočka, očekávající první vrh koťat a na konci jsem byla tak neskutečně ráda, že už je konec, že si to lidé, kteří tenhle film vychvalují do nebes, ani neumí představit. Vždyť tam vůbec nebyla vykreslana psychologie postav, všechny postavy byly tak oploštěné, že jsem si k žádné z nich nedokázala vytvořit vztah, natož s některou sympatizovat. (22.09.2013)

Silný snímek, který z velké části stojí na herectví Michelle Pfeiffer, ale hlavně na mladounké Alison Lohman(té dívce je během filmu 23 let a přesto se dokáže převléknout za dokonale vypadající náctiletou dívenku...). Příběh dívky, kterou matka celý život vede k nenávisti a aroganci. Její matka se zamiluje a nedokáže se ovládnout a zbaví se svého milence, který jí ranil. Cesta malé dívenky začíná a vede přes hodně životních zkoušek. (31.08.2006)

Bílý oleandr je, ačkoli nevypadá, náročnější film na pozornost diváka. Několik důležitých věcí se tam uděje pouze jemným náznakem a tak se může stát, že diváka snadno mine pointa. Povídala jsem si o filmu s kamarádkou a ačkoli má všech pět pohromadě, věnovala se během sledování filmu podružným činnostem (jak už to tak někdy doma v křesle my holky máme, neboť ne vždy absolutně soustředěně hltáme vše, co zrovna v telce jede), takže listování časákem a film ji absolutně minul. Stejně jako při první projekci, kdysi, mě. :) (25.01.2019)