Ballada o soldatě
Ballad of a Soldier
Balada o vojakovi
Obsahy(2)
Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Mé první setkání s tvorbou Grigorije Čuchraje dopadlo velmi dobře. Je to veliký filmař, a jeho Baladu o vojákovi považuji za opravdový film, jen takový je té nejčistší povahy, nikdy nezestárne a jeho čas protéká filmem jako řeka. Film divákovi nabízí spoustu podnětů k zamyšlení, jenž je nedílnou součástí každého vyššího umění. ()
Možno bude pre niektorých divákov Balada o vojakovi príliš sentimentálna a romantická, ale treba si uvedomiť, že sa film volá práve Balada o vojakovi. Je to krásny antimilitaristický romantický film o láske. O láske k matke a k dievčaťu. A city sú v ňom úprimné, aj tie gýčovo nakrútené. Bojové scény sú iba na začiatku a sú výborné. Potom sledujeme jednu veľkú road movie, Sovietsky zväz bol totiž obrovský a nejaké dva dni cesty v rámci jeho vnútrozemia neznamenali nič. Potom sa pozdravíte s milovanými a môžete ísť nazad na front. ()
Dnes je 3.5. 2020 v kalendáři má svátek Alexej. Takže má svátek Alexej Aljoša Skvorcov. Ruský voják, který je pohřben daleko od rodné země. U vesnice (možná už součást většího města) s cizím jménem. Každé jaro na jeho hrob cizí lidé přinášeli květiny a nazývali ho ruským vojákem osvoboditelem. Dnes možná někteří potomci, těch co mu nosili květiny, chtějí odstranění jeho hrobu, možná barví jeho hrob na růžovo a nazývají ho ruským uchvatitelem. Asi jsem rusofilní, ale bych rád kdyby jsme některé věci nedělali. Protože bez vojáků Rudé armády jako byl Ajloša by Osa byla mnohem hůř poražena. Ve filmu se moc nebojuje i tak tu válku popisuje mnohém lépe než akční velkofilmy. Není tolik politický jako jiné sovětské filmy a je příjemně lidský. Film jedna báseň tedy spíše balada. ()
Tak tento snímek není nadarmo v rudých barvách. Svoji zemi původu zkrátka nezapře. Kloubí v sobě všechny prvky budovatelských velkofilmů Sovětského svazu. Nechybí neohrožený rudý hrdina, který jen tak při rutinní práci zničí svépomoci dva tanky, a tak byl vyslán na dovolenou (protože kapacita armády si to mohla dovolit) s plnou taškou nejrůznějších dobrot (několik konzerv a slaninu asi z poloviny prasete), protože samozřejmě každý divák ví, že všechny historické prameny se shodují na tom, jaký blahobyt tehdy v Sovětském svazu vládl a že byla radost tam sloužit, protože se všichni měli jako prasata v žitě. Nechybí ani dobrosrdeční sovětští generálové a důstojníci se srdcem na tom nejpravějším místě, kteří jsou na světě, aby vykonávali samé dobré skutky pro své okolí. Ženy i muži byli tehdy reklamou na cudnost a splňovali ty nejvyšší možné morální a mravní požadavky a byli vzorem pro všechny rudé soudruhy. Výpovědní hodnota tohoto snímku je tedy rovna průměrné teplotě v běžné sovětské zimě. Film se mi podařilo získat v nejvyšší dostupné kvalitě. Tato kvalita se ovšem rovnala přiblížně Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat. Člověk to ovšem soudruhům z východu rád odpustí, protože je známo, že většina financí sloužila tehdy k udržení vysokého životního standardu tamějšího obyvatelstva, takže nezbylo už mnoho prostředků pro zkvalitnění kinematografické techniky. Kromě zmíněných nedostatků to ovšem byla docela milá pohádka ve stylu dobového road movie se sympatickými tvářemi, která byla velmi svižná a potěšila i přátelská stopáž, takže nebylo moc situací, kdy by člověk propadal nudě. Opravdu velmi velmi velmi romantická verze tehdejší situace. Z filmu je cítit, že autor by snad i trošku chtěl podat civilnější příběh, což se mu v rámci některých vztahů snad i daří. Zároveň je ovšem cítit i tlak seshora o alespoň částečné "poruštění" snímku, aby na západě všichni viděli, jak úžasné lidi tam mají a že je jejich režim tím nejlepší na světě. Vznikl tedy poměrně zajímavý kočkopes a já přesně nevím, kam posadit hodnocení, proto dám zbabělé velmi slabé 3 kousky. ()
Začátek se zničením dvou Tigerů je vážně nehoráznej nesmysl a velmi sráží výsledný dojem z jinak velmi povedeného filmu. Nechápu, že to neudělali jinak. Celkově jde o poměrně velmi jednoduchý a přímočarý příběh, který ale ani tak nic neztrácí ze své působivosti. Některé scény jsou ovšem hodně zjednodušené. Prostě protiválečných filmů není nikdy dost a u tohoto potěší, že tvůrci necpou divákovi ideologii a Stalina (ten není ani zmíněn). Sám nevím, proč hodnotím tak jak hodnotím, ale něco mi tam zřejmě chybělo, nenudilo mě to, ale ani nenadchlo. 70%. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (11)
- Pôvodne boli do hlavných úloh obsadení Oleg Striženov a Liliana Alešnikova. (Arsenal83)
- Film sa odohráva v roku 1942, ale hrdinovia nosia výložky zavedené do armády až v roku 1943. Režisér Grigorij Čuchrai to urobil zámerne. Dúfal, že film bude uvedený v Európe, kde sa už vytvoril obraz sovietskeho vojaka-osloboditeľa v tejto konkrétnej uniforme s danými výložkami, a obával sa, že v krajinách, ktoré oslobodili sovietske vojská, by možno, vidiac vojaka v starej uniforme, povedali: „Nie, to neboli tí, ktorí nás oslobodili.“ (Arsenal83)
- Film byl nadabován do češtiny již v roce 1961, dabing se však nedochoval. Poté Československá televize Brno vytvořila další dabing, a to v roce 1967. S tímto dabingem, který již nese znaky stáří, Česká televize film odvysílala v roce 2020. (sator)
Reklama