Hrdý Budžes

Skvela Hrzanova (hlavne jako mutujici spoluzak), lec spousta narazek mi nic nerikala, protoze jsem je nezazila, a dva doprovodni herci mi moc nesedli. Ale zaslouzi si to 4 hvezdy uz za basnicky na zachode: "Na kostele zvoni zvon, seru, seres, sere on. Na mou veru, jak tak seru, tak mi prislo na mysl, jak sral knize Premysl. A pod tim: Horsi nezli Rusak, je ten curak Husak. A jeste pod tim: Delej mi to zezadu!" (27.01.2011)

Budžese jsme měli v doporučené četbě a jak to tak bývá, nikdy jsem se ke knize nedostala. Co se týče divadelní inscenace, převládá u mě zklamání. Stejně jako někdo u her Járy Cimrmana ani nehne brvou a druhý se válí po podlaze smíchy, tak i tady se diváci dělí na dva tábory, soudě podle reakcí v divadle a komentářů. Hrzánová hraje svůj part výborně a je až neskutečné, že není vůbec těžké jí uvěřit onu osmiletou holčičku. Některé intermezza byla vyloženě trapná a J. Vlčková (ta copatá) to se svou teatrálností přeháněla. L. Jeník působil přirozeně, ale nechápu, proč si ani po pause nevyměnil to propocené tričko:). Párkrát jsem se zasmála, ale jak nad tím tak přemýšlím, připadá mi, že většina humoru nevychází z geniálního monologu, ale hlavně z intonace a práce s hlasem plus mimiky/gestiky Hrzánové. Kostýmy jsou však geniální, což se ale nedá říci o chudé scénografii - a já si kladu otázku, jestli to byl účel a nebo prostě nebyly peníze. Škoda, že se mrazivé repliky utopily ve srandičkách, protože takhle je to jen trochu lepší Kája Mařík, kterého jsem na kazetách tak ráda poslouchala:).„Na jevišti právě probíhá pausa - to je jako přestávka, to se tak u divadla řiká!“ /// „Už jsem úplně celá ve Vánocích!“ (16.12.2010)

Konečně jsem měl tu čest a vidět tuhle vynikající podívanou naživo. O to hůř však ale musím hodnotit tento záznam - všechno jede v šíleném tempu, kde je vtip typu (setup)(beat)(punchline), v záznamu se (beat) často úplně vystřihne - příkladem za všechny je pro mě zprasené "Prase", které naživo bylo úplně dokonalé, i když ho člověk čekal. Hektické střihy na záběry přiblížené na herce tomu vůbec nepomáhají. Je tam asi znát těch 16 let od vzniku záznamu k mému zážitku naživo. 16 let repríz, šancí vyladit vystoupení, dostat pod kůži klid a pevnou ruku při přednesu. (09.07.2019)

Skoromonodrama o neradostném dětství jedné z Husákových dcer. Neobvyklý a velmi obtížný žánr divadla jedné herečky (nebo eventuálně herce) se u nás i díky této hře uchytil velmi dobře a má obrovský potenciál. Hra nenudí (přes podivné kulisy a to, že na scéně je celou dobu jeden člověk), Hrzánové jsem tu nešťastnou školačku vyděšenou absurditou života kolem sebe opravdu věřil. Strašně se mi líbila jazyková stránka hry, Helenino neobratné vyjadřování je napodobeno skvěle (i z hlediska literární řeči, i z hlediska hereckého projevu) a je na něm založena velká část vtipů. Některé scénky (hledání partyzánů) patří k tomu nejlepšímu z českého humoru a vtipností a sofistikovaností jsou někde na úrovni Cimrmanů, nadto ale smutná, bez příkras vystižená a absurdní realita "reálného" socialismu nutí k zamyšlení a celkovému zvážnění - no a to je spolu s nezbytnou vtipností podmínkou pro dobrou komedii (ač si to většina tunajších uživatelů patrně nemyslí, o čemž svědčí mj. nostalgické přecenění některých budovatelských - nemám rád to slovo, ale budiž - taškařic). Výborně... divadlo žije. ...a ona umřela, protože měla srdce, a srdce, to je vůbec nejhorší nemoc a kdo má srdce, tak skoro vždycky umře. (28.07.2009)

Tato hra se v mém osobním žebříčku zařadila na první místo k Cimrmanovi a k Dívčí válce (samozřejmě typ humoru nelze srovnávat). Bára Hrzánová mi byla vždycky sympatická, ale výkonem v této hře mě doslova dostala. Je až obdivuhodné, co jeden člověk může na jevišti dokázat.. (I když její křoví také odvedlo dobrou práci..:) (26.07.2010)