Smrtihlav

Jeden z inspiračních zdrojů "Matrixu", který ale silně postrádá jeho vizuální našlapanost a jakousi řekněme "cool" vizáž. Ono je na filmu vůbec vidět, že chybí větší rozpočet, což vám někdy navozuje až jakýsi dloubavý papundeklový pocit. Na druhou stranu ovšem oproti "Matrixu" působí především závěr "Dark City" daleko depresivnějším a klaustrofobičtějším dojmem. ***Věděli jste, že: Nejméně v jednom bodě se provázanost "Matrixu" s "Dark city" rozhodně nedá popřít. Částečně totiž vzniknul v kulisách, které po sobě "Dark city" zanechalo v australském Sydney. A tak střechy, po nichž Trinity prchá před agenty, jsou tytéž, po nichž se proháněl hrdina s tváří Rufuse Sewella.*** (15.03.2007)

To mě pos.. záda. Neskutečná scifárna spolu s Matrixem převrátila vše,co jsme znali vzhůru nohama. Totálně temná, depresivní, hrůzu nahánějící atmosféra, to tady ještě snad nebylo. Zíral jsem s otevřenou pusou, nechápajícně, už aspoň vím, kde se inspirovali bratři Wachovští na Matrix:) (Po celou dobu jsem měl pocit, že jsem to už někde viděl) Dokonalé dílo o tom, že nic není jisté, jak můžou nic netušící lidé klidně žít své životy a přitom nejsou ani jejich. Původní verzi jsem neviděl, dostal se ke mně až Dir Cut. (31.08.2008)

Scénář: David S. Goyer, Lem Dobbs, Alex Proyas .. Slušný rozjezd .. a pak divoká (mezižánrová) jízda ... z kopce do temného propadliště zapomnění! Všudypřítomná tma jako hlavní prostředek atmosféry, slušná hudba a kostrbatá pointa. Sice film vznikl před Matrixem, ale ROZHODNĚ není co srovnávat. Matrix bude realita .. tohle by potřebovalo doladit. Osobně raději přeladím jinam... (05.02.2006)

[režisérská verze] Vizuální snové deprese na druhou. Alex Proyas se při temné Vráně naučil pracovat s bezslunečným vizuálem a tady ho dotáhl k dokonalosti, každá druhá scéna tu vypadá jako noir-matrixovská kresba říznutá cyberpunkovými motivy od nějakého polozapoenutého ilustrátora obálek sci-fi na houbičkách indiánského kmene Kvuila-Kvuila. Děj filmu je jednoduše skvělý a dobře napsaný, dokonce tak, že je mu odpuštěno zneužití jednoho z nejklišoidnějších začátků v historii audio vizuálních děj všehomíra, takže ano, je tu amnézie. Ovšem pak... Pak to bude jiné, jiné než většina ostatních filmů a to je dobře. góð kvikmynd. (17.07.2014)

Od první do poslední minuty extrémně paranoidní scénář Alexe Proayase a Davida S. Goyera, jenž si doslova libuje ve vlastní zamotané zápletce, je jenom základem celkové kvality snímku. Proyasova záliba v potemnělých koutech zaplivaných městských čtvrtí byla opět zúročena při budování bezútěšné atmosféry, která na diváka doléhá jako dosti těžká deka. Vizuálně vytříbená „hračička“, oplývající záplavou skvělých avšak ne samoúčelných triků, podpořená výbornou kamerou Dariuse Wolského, nepříjemným a přesto chytlavým soundtrackem Trevora Jonese, tak v celkovém efektu potěší nejen oko, ale i samotný mozek, kterému není dáno vydechnout ani na minutu. K tomu započítat skvělé herce, jimž vévodí podivný doktor Kiefer Sutherland, následovaný Williamem Hurtem a Rufusem Sewellem a je zde dílo, jenž v hlavě nějaký ten pátek zůstane určitě. (05.11.2005)