Smrtihlav

[režisérská verze] Vizuální snové deprese na druhou. Alex Proyas se při temné Vráně naučil pracovat s bezslunečným vizuálem a tady ho dotáhl k dokonalosti, každá druhá scéna tu vypadá jako noir-matrixovská kresba říznutá cyberpunkovými motivy od nějakého polozapoenutého ilustrátora obálek sci-fi na houbičkách indiánského kmene Kvuila-Kvuila. Děj filmu je jednoduše skvělý a dobře napsaný, dokonce tak, že je mu odpuštěno zneužití jednoho z nejklišoidnějších začátků v historii audio vizuálních děj všehomíra, takže ano, je tu amnézie. Ovšem pak... Pak to bude jiné, jiné než většina ostatních filmů a to je dobře. góð kvikmynd. (17.07.2014)

Sice mam radsi Vranu, ale i tady se Proyasovi povedlo stvorit paradni film. Skvelej a originalni pribeh a jak se dalo i podle nazvu cekat, taky hodne temnej, kde vetsinu casu clovek moc netusi, co se to vlastne deje a postupne do sebe vsechno zapada, sem tam nejaka drsnejsi scena a charismatickej Sewell v hlavni roli. Z vedlejsich me potesil Kiefer, kteryho normalne moc nemusim. To vse navic s hodne obstojnyma trikama, zaporakama, co vypadaj jak cenobiti, paradnim soundtrackem a hlavne od zacatku do konce skvelou temnou atmosferou. Lepsi 4*. (08.11.2009)

Pro mnohé kult, pro mě místy nesnesitelná záležitost. Naštěstí Proyas z námětu vytěžil maximum a hlavně jeho neotřelý vizuální styl a do extrému dovedená depresivní atmosféra tu a tam přikovávají. Je to ale zvláštní, že jsem hned od začátku tušil, že něco není v pořádku a že si mě Smrtihlav jednoduše nezíská. Holt přes nesporné filmařské kvality je myšlenkově i emocionálně mdlý, a to bude asi ten zásadní problém. Bohužel.. (01.07.2011)

Kdyby Smrtihlav ze začátku vědomě nepoukazoval na poctivou noir atmosféru, skoro bych si řekl, že by si tu cestu na tu pláž hlavní postava mohla dohledat na internetech. Jenže zatímco je cesta kamkoliv pro nás v dnešní době jednoduchým procesem, kde dvěma kliky vidíme nejenom cestu z pozice mapy, ale i cestu z pozice řidiče automobilu, tak v tomto filmu to byla kostra celého příběhu. Ten se ale z noir kriminálky během chvíle proměnil v absolutní sci-fi. V tu chvíli jsem si říkal, že je hezké, jak v devadesátých letech měli američtí režiséři koule na to točit podobné filmy. Dneska by jim to asi už nikdo nezaplatil pokud by to nemělo nálepku Marvel nebo remake. (04.04.2016)

Jednoduše skvost. Viděl jsem jej poprvé v roce 1998, kdy u nás byl uveden na VHS. Tenkrát mě ještě tak nenadchnul, ale po letech - BOMBA! Dark City (Smrtihlav - fuj!!!) je o nadvládě mimozemské rasy. Tedy né strojů, jako v o rok pozdějším Matrixu, ale jistá spojitost tu je. Dark City nepotřebuje ke svému příběhu žádné kung-fu, přesto je náležitě dynamický, lze říct i akční, i když klasickou akční scénu v něm nenajdete. I Rákosníček by čučel, jak by se zde dala krájet atmosféra. Dark City je vyjímčný "nádhernou" výpravou, "nasvícením", svižnou režií, ale hlavním kladem je příběh a jeho vyústění. Překvapující pointa vede k zajímavému finále, které vypadá, jakoby později inspirovalo Wachowski brothers k závěru Matrix Revolutions. Působivé triky (a vůbec celý film) vypadá značně draze, ale skutečnost je jiná. Herecké obsazení je také milé. Z mnohých se časem vyklubaly známé osobnosti. A málem bych zapomněl na hudbu Trevora Jonese, která dodává filmu potřebný akční šmrnc. (19.05.2006)