Román pro ženy

Jakmile S.Stašová vběhla co vběhla... vplula!!! a jak!!! do letištní haly, byl jsem lapen. Filmové hlášky a k tomu herecký výkon Stašové (už jen za to jak nádherně s odzbrojující mimikou položila obyčejnou otázku „co budeme papat, děti?“ a s noblesou sobě a roli vlastní v restauraci zatoužila po Diazepamu) mně rozkmitaly bránici (bravo) jak už dlouho ne Noblesně nonstop přiopilý Vašut alias Oliver byl sympatický a zábavný, Zuzana Kanócz je taky v pohodě (a zajímavá :-). A obzvlášť oceňuji výkon M.Donutila! To byl výkon! V pohodičce si natáčecí dny pokuřovat na balkónku, pak sdělit jednu větu holou mírně rozvitou a shrábnout apanáž za jednu z hlavních rolí, to je machrovina :-)) Muzika vcelku seděla (Iva F. a S.Lesbiens), ale tragický až trapný herecký výkon n@váckého diblíka L. Něrgešové (já fakt nemám rád estrádní N@váky, můj problém - uznávám) a byl to vlastně vůbec herecký výkon? Hnus fialovej brrrr. A zrovna tak tropico tragéd Hubert no nic vrána k vráně sedá (třeba to tak měli odehrát, tyhle podivné nerealistické figury) Ač v podstatě Román pro ženy má být a chvílemi určitě je dobrá a inteligentní komedie, která je prošpikována mimořádně skvělými hláškami a moudry (o jejich zlidovění ani na okamžik nepochybuji) a podpořena excelentní Simonou Stašovou (dejte jí Lva, právem si ho zaslouží!!!!) na mě zapůsobila kupodivu svou atmosférou ponuře (přitom jsem se mnohokrát od srdce a dlouze zasmál) a trochu uměle a nereálně (což by u příběhu za současnosti být asi nemělo) zejména kvůli nevyrovnanosti postav. Vzhledem k tomu, že jsem předlohu nečetl, byl jsem tudíž „podlehnut“ marketingové kampani, která film předcházela, tak jsem čekal asi možná něco jiného kdo ví já sám v tom nemám úplně jasno (19.06.2005)

Z pohledu ženy, které je tento román titulně určen, musím konstatovat, že všichni Lauřiny týpci včetně těch, co se na plátně ohřáli pár minut, byli lepší, než vyčpělý bonviván s nekonečnou zásobou nebetyčně trapných hlášek Vašut. Ten Lauru nejspíš utáhl na svoje charizma povadlého trouby s afektovanou mluvou. A když se tam snese z nebe božský Saša, mávala bych já už dávno Vašutovi bílým kapesníčkem. Nechápu volby hlavní hrdiny, ale asi to tak mělo být nebo co. Na mě to bylo strašně šroubovaný. Tak nepřirozený rozhovory ve filmu se jen tak nevidí. Je to jako, kdyby herci předčítali posty ze stránky sarcasmus.com. Takhle snad nikdo nemluví ani ze srandy! Krom dobrých výkonů Stašové a Kanócz je to celé dost podivné panoptkum rádoby vztahů, který nedávají smysl. Strašný byl koncept vyprávění v kadeřnictví a reakce kadeřnic na každou pitominu, o které Laura mluví, jak z dementní grotesky. Připomínalo mi to reklamu na pěnová tužidla. A korunuje to obludná Něrgešová s jedním z nejhorších výkonů v dějinách českého filmu. Děti na školních besídkách přehrávají méně! No prostě ne, nezasmála jsem se, neztotožnila. Má to docela dobrý vizuál a hudbu, no a to je tak všechno. (10.09.2017)

Načančaný ale hloupý film s hrdinkami, které nejsou sympatické a které mě zhruba v půlce přestaly zajímat. Viewegha jsem čítával, ale kvalita jeho prací jde nezadržitelně dolů. Navíc, pokus o českou romantickou komedii (a věřím, že žádné vyšší ambice tu nebyly) mi nepřišel příliš romantický. Renč je zručný filmař, respektive režisér reklam, a podle toho snímek taky vypadá - product placement ve své ryzí podobě. Kamarád, co dělá do marketingu, mi vyprávěl, že u nich tvůrci skutečně nabízeli svůj Román jako reklamní prostor. Opravdu vtipných situací je tu pomálu, člověk většinou jen zvedne obočí jako "To že mělo být legrační?" Co film zachraňuje je výkon Simony Stašové a částečně taky Marka Vašuta. Původně jsem chtěl být shovívavější, ale s týdenním odstupem vidím Román jako dvě zcela promarněné hodiny (filmového) života. (23.05.2005)

Ovdovělá Jana marně hledá svého vysněného cizince a upřímně nesnáší typické Čechy. Když se její dcera Laura zamiluje do Olivera, netuší, že je to ten buran, se kterým se před dvaceti lety rozešla. V tomto filmu je snad úplně všechno špatně. Nepříliš přesvědčivě jsou zahrané i některé hlavní postavy a film mě neoslovil. Celkově slabomyslná slátanina a neodvažuji se tvrdit, pro koho je určena. Mně tedy určitě ne. Pokud tedy takhle vyznívá knižní předloha Michala Viewegha, kterou jsem nečetl, je třeba na místě zvážit změnu autorovy profese. 20% (10.10.2010)

Člověk aby se dneska radoval už z takového mála, jako jsou kvalitní herecké výkony a dovedný řemeslný přebal Filipa Renče. Ono toho totiž na Románu pro ženy o mnoho víc není... Vieweghův scénář je hodně plytká záležitost, která střídá vydařené momenty záměrné plytkosti s plytkostí zjevně nezáměrnou, která naprosto vraždí jakékoli emoce i smysl snímku a činí z něj dosti lacinou podívanou s rádoby-vychytralými hláškami. Ale to je prostě Viewegh s jeho stylem, laciný jako pětník a lepkavý jako lízátko z pouti. Proto tak táhne. Víceméně jsem tedy radoval ze jmen jako Vašut, Zázvorková či Donutil, oceňoval ženské vnady Zuzany Kanóczové a pár dobře trefených situací ze života. Na závěr patří jméno Filip Renč jakožto dobrý příklad režiséra, který ví, jak udělat atraktivní podívanou. Slabé tři, ale ono u těch nových českých komedií opravdu aby člověk pohledal... (09.07.2006)